Ambulantní porod neklapl. Nedá se přesně říct, kde byl nejslabší článek, protože problém jsme měly obě.
Doma běželo všechno hladce. Porodní asistentka měla radost a už z minula věděla, že ze začátku to jde rychle a pak se to se mnou trochu zpomalí, takže není třeba panikařit, že se otvírám příliš rychle. S přibívajícíma centimetrama mě sice přecházel humor, ale nebylo to nejhorší. Když opadla ranní špička, natáhla jsem letní šaty a vyrazili jsme. Žofie je na tyhle akce super, takže kontrakce v autě nebyly nesnesitelný.
Na příjmu po nás nic nechtěli, rovnou nás pustili na sál. Žádali jsme modrý, aby to bylo jako vždycky a klaplo to. V tenhle moment mě přešel humor definitivně. Skončilo tancování, zpívání, mávání rukama jako pták a další kraviny, kterejma jsem se do té doby bavila. Natočili mi monitor ve stoje, to mi docela spadla brada, ještě loni bylo nutný ležet a pak mě propustili do sprchy.
Tentokrát jsem nesla bolest asi nejmíň statečně (jak kulantně řečeno) a toužila jsem po oblbovačce. Jediný co mě od ní drželo bylo to, že pak by nás asi zřejmě nepustili domů a taky to, že PA mi tvrdila (a já byla přesvědčená, že kecá), že než by za půl hodiny zabrala, tak Škub bude na světě.
Pak to nabralo rychlý spád. Doktorka mě vyšetřila a ukázalo se, že to opět celý zůstalo viset na vodě, kterou jsem si nakonec po stopadesáti ujištění, že pak už se bude FAKT rodit a nebudou mě uvazovat na monitor, nechala píchnout. Byla nehezky zelená a ozvy mimina šly dolů. Při prvním zatlačení jsem ladila formu a vzpomínala, jak se to dělá. Po druhym mi pokládali na břicho modrou holčičku, která vřískala.
Doktorka trpělivě čekala na placentu. Minuty utíkaly a nic se nedělo. Přikládali jsme Škuba, PA mi omačkávala břicho, já se snažila tlačit, ale bylo to prd platný. Celý to snažení trvalo hodinu a pak začínalo být jasný, že to nepůjde a že krvácím dovnitř. Muž se Škubem byli vykázáni. Nechali mu ji v zavinovačce, aby ji odnesl na novorozenecký a tam si s ní sedl na chodbě a čekali na mě (to byl další pozitivní šok). A mě čekala narkóza. Bylo to vcelku rychlý, během dvaceti minut jsem byla zase mezi živejma a hned ke mě pustili muže i se Škubem.
Kvůli krevní ztrátě mi nedoporučili odcházet domů a proti byli i na dětskym kvůli zelený vodě a šňůře dvakrát omotaný kolem krku, která dítko lehce přidusila. Takže jsme zůstaly, ale ne na dlouho. V sobotu bylo všechno na dobrý cestě, takže jsem začala otravovat, že bych ráno chtěla propustit a jaký mám šance. Ukázalo se, že to neni nejmenší problém.
Takže se momentálně vyvalujeme doma v posteli a užíváme si, že se máme. Zítra večer přijede zbytek smečky a Škub pozná, zač je toho loket.
Za těchto okolností jste to elegantně vytančily jak nejlépe to šlo. A ambulantní bude čtvrtý:)
OdpovědětVymazatNo, ty víš jak povzbudit... :D ale taky si myslím, že dobrý, na ty vstupní podmínky :)
Vymazatjééé, tak gratulace :o)))
Vymazatty jsi statečná holka!
psice, ti nevím, jak to bude se čtvrtým, nějak mám pocit, že dva komplikovaný porody ze tří jsou dost a ž bysme už štěstí pokoušet neměli, na druhou stranu uznávám, že ještě nepřišel ten pocit, že jsme všichni
OdpovědětVymazatquanti, bylo to dobrý fakt a musim uznat, že vzhledem k tomu, jak perfektní a vstřícnej byl personál, tak jsem ani neměla pocit, že jsou nějaký problémy
jarmilko, díky :-) statečná nevím no ;-)
Tak ještě toho druhýho kluka, no ;)
VymazatJá jsem měla pár dnů po porodu obou dětí pocit, že jsme ROZHODNĚ všichni! Tahle jistota se začala drolit až tak v roce a půl prvního dítěte a po druhém žádné pochyby nejsou:) Takže pokud máš pár dnů po porodu, že ještě někdo schází do party, tipla bych to ještě tak na dva kousky:)
VymazatKomplikované porody s dobrým koncem bych nebrala jako špatné znamení, jen je prostě nebudeš asi moct realizovat doma, ale ambulantně v porodnici, no...
Hmm, já měla po tom prvním pocit, že ještě jednou to teda asi zvládnu. Uvidíme, co po druhým (ale myslím, že bez ohledu na můj názor budu mít stejně stopstav od Lvíčka, kterej nechce vymejšlet napasovávání tří sedaček do auta :D)
Vymazatquanti, tak kluk by byl dobrej :-) ale zas riskovat další holku? a sedačky do auta, máte tušim mondeo? tam se tři vejdou ;-)
OdpovědětVymazatpsice, já zatím nikdy neměla pocit, že jsme komplet, ale třeba to ještě přijde ;-) dva kousky už určitě nebudou, odevždycky jsme chtěli čtyři, pět už mi přijde šílený.. porod doma v úvahu do budoucna rozhodně nepřipadá a i proto bych už rodit nemusela, přece jen nic novýho už mě nečeká :-))
Blahopřeji Vám a přeji Vám radost, štěstí a dobré zdraví pro Vás i to mrně a ostatní členy rodiny.
OdpovědětVymazatA podotýkám ze své zkušenosti, že tři jsou málo. My jsme na to přišli až v době, když už to nešlo změnit, a tak na to aspoň ostatní upozorňuji: tři jsou málo!
Milan
děkujeme :-) co se počtu dětí týče, myslím si, že jsou páry, kde i jedno je hodně a maji toho plný kecky
VymazatUfff, mazec. Ja vzdycky kdyz ctu tyhle storky o komplikovanejch porodech, tak si rikam, jaky jsem mela stesti. Dva porody - dve totalni pohody (byt jeden vyvolavanej). Takze teda mas muj obdiv.
OdpovědětVymazatAd treti dite. To je jedinej duvod, proc me mrzi, ze jsme s detma zacali tak pozde. Ja bych treti chtela (s postupem casu cim dal vic), ale ve svym veku se uz bojim moznych genetickejch vad. A viz vyse, co kdyz to stesti jsem si uz jaksi vybrala, ze? :s
Jeste jednou gratulace ;).
tyjo, seš machr! moc gratuluju a přeju hodně pohody! a nejradši bych rovnou skočila na muže, abychom uhňácali to třetí, ale rozum mi brání... u nás ne komplikovanej porod, ale těhotenství... asi bude muset třetí počkat na příhodnější dobu... jsem zvědavá, kdy ty budeš mít to čtvrtý ;) (ngvadi)
OdpovědětVymazat