A tady to taky uřezám

Před dvěma týdnama jsme se sbalili a vyrazili k Dědovi, aby mužská část rodiny vybila energii v lese. Čudle týden dopředu mluvilo o tom jak bude se Starym dědou řezat stromy motorovou pilou. Chtěl "uřezat" každej strom, kterej jsme kde potkali a jen těžko se mi vysvětlovalo, že takhle to nefunguje.

V lese pak dítko sbalilo pilu (nikoli motorovou) a poodešlo od zbytku výpravy. Asi dvacet minut o něm nikdo nevěděl, když se ozvalo zavrzání a prásk a dítko hrdě máchalo pilou nad čerstvě uříznutým stromem. Mluví o tom dodneška a z celé duše touží po vlastní motorové pile. trochu se obávám co z něj bude, ekologové by s něj radost neměli.

Taková malá KRIZIČKA

Všechno jde od desíti k pěti (aspoň, že ne od pěti k nule, pořád zbývá manipulační prostor), mám pocit, že selhávám na všech frontách.

Čudle mi skáče po hlavě, neb v téhle zimě je nereálný strávit půlku dne venku, takže energie se hromadí... Kdyby strčil prsty do zásuvky, mohl by dodávat do sítě. Pizejsová řve, řve a už jsem říkala, že řve? Hledám všechny možný příčiny a nenacházím lautr nic.

Chodíme dvakrát týdně do bazénu, tak to je aspoň nějaká záruka, že ten den budou do půlnoci oba spát. Po půlnoci děj se vůle koho chceš.

S mužem si jdem po krku, kvůli naprostým banalitám a je to strašně únavný. Pro všechny. Ale momentálně nemám ponětí, co udělat pro to, aby se to porovnalo.

Doma bordel, balkonový okno stále od primalexu (já vím, já vím) a já neschopná cokoliv udělat. Potřebovala bych asi proplesknout, abych začala fungovat. Ach jo.


Hvězdička

Krájela jsem jablka na přesnídávku, když mě napadlo..

- Pojď Čudlí, něco ti ukážu.

Slavnostně jsem rozkrojila jablko na hvězdičku.

- Koukej, hvězdička, ta je krásná viď?

Dítko se na mě nedůvěřivě podívalo.

- A teď chci sluníčko a mrak!

Dudlík II

Bylo to mnohem rychlejší, než jsem čekala. To, že je v dudlíku díra, jsem věděla už nějakou chvíli. Ale že to vezme tak rychlej konec..

V pátek jsme spali u Dědy, když dudlík zcela neočekávaně zvětšil svojí díru asi třikrát. Následkem toho, že už prostě nešel dudlat, ho dítko rvalo tak vehementně, až mu prostě urvalo celou tu velkou hlavu a bylo. Ano měla jsem v záloze novej. Pizejsová držela v každej ruce jeden, střídavě si je rvala do pusy a s řevem je zas plivala. Když konečně usnula, byla noc bez problémů. A zatím to tak zůstalo. Usínání je horší než bývalo, ale zabírá minuta nebo dvě hlazení po vlasech a spí. Přes den usíná bez problémů a v noci po kojení je to taky dobrý. Jen to první večerní usnutí je horší.


Dudlík

Momentálně se nacházím ve fázi, kdy se utvrzuju v tom, že je na čase vzít Pizejsový dudlík, dokud nebudu pevně rozhodnutá, nebudu to na ni zkoušet, poznala by to, příšera. Nicméně v posledním týdnu mě v tom utvrzou děti kolem. Nějak často jsem potkávala krásně načančané holčičky ve věku minimálně tří let s dudlíkekm v papuli a dvakrát mě šokoval (asi ten samý) chlapeček, kterýmu byly určitě čtyři roky. V první řadě mi spadla čelist, že sedí na kočáru a hned vzápětí, když jsem si všimla, že cucá flašku s mlíkem.

Takže počítám, že až pojede příští víkend Čudle pryč, proběhne akce sbohem dudlíku. Ono už je stejně na čase, od narození tahá jeden jediný a ten podle toho taky vypadá a pak.. strašeji mě ty holčičky v kozačkách, krásných šatech a kabátech a s cumlem v puse.

Solné lázně

Minulé sváteční pondělí jsme si s mužem ukradli pro sebe. Je to teď hodně náročný. Stěhování, příbuzenský vztahy, nemocný děti, dodělávky na baráku a máme toho v poslední době nějak dost a začíná se to na nás podepisovat.

V neděli jsme sbalila Čudleti batoh a odvezla ho k dědovi tady. Druhý dítko jsme udali u našich a vyrazili jsme se vykoupat do Gmundu. Nejdřív jsme pochodili po pár obchodech a pak hurá do solných lázní.

Zaplatili jsme si i saunu a byl to moc dobrej tah. Nejlepší byla lesní sauna, kde jsme chytli i program - medovou saunu. Nejdřív jsem měla trochu obavu, že ze sebe ten med nedostanem a půjdem domu ulepený, ale ukázalo se to jako liché, neb med se vsákl prakticky dřív než jsme vylezli ven. Navíc jsme tam byli v super čas. Lesní sauna je na kopečku s výhledem na jezero a akorát jsme chytili západ slunce.

Moc mě potěšilo, že tam nemají problém s miminama jako u nás, takže si rozhodně brzy uděláme výlet všichni, protože zázemí pro děti je výborný a teplá voda se bude určitě líbit i Pizejsový.

Pan Ofce

Bez chlupu tři roky, kdy PA řekla: když se budete snažit, bude mít hezký datum narození. Bylo mi to fuk a přesto jsem se zeptala, kolik času zbývá. Při odpovědi dvacet minut jsem se kysele ušklíbla. Nicméně jsme to stihli. Dvě minuty před půlnocí, ale stihli.

Už si vůbec nepamatuju jaký to bylo ho nemít, mám pocit, že je s náma odevždkycky. Někdy bych zabila. Někdy bych ho láskou snědla. Každej večer, když mě v posteli pevně obejme kolem krku, jsou všechny denní hříchy smazány.

Akorát už je tááák velikej a neskladnej na pochování a vůbec - utíká to.