Nejen Škubka slavila. Čudle řeší, proč ségra nemohla jeden den počkat, aby byli na stejno. Já jsem ráda. Každý má svůj den a já mám čas péct dorty a chystat párty.
Čudle roste před očima. Momentálně má bez chlupu 130cm a váží 22kg. Jeho kdysi maličká roztomilá nožička obouva botu ve velikosti 34. Ještě tři čísla a má nohu velkou jak Gymplačka. Vypadly mu už dva mléčné zuby - obě jedničky dole.
Je pořád stejně akční. Nepostojí, neposedí, neustále poskakuje a někam leze. Poté co jsem mu odhalila, že se dá po futrech vylézt nahoru, dívá se na nás nejčastěji z výšky. Případně přijde a řekne: chci ti říct něco zblízka což znamená, že vyleze tak vysoko, aby se mi mohl dívat do obličeje a sdělí mi nějakou naprostou ptákovinu :-)
Celkově miluje pohyb. Top je rozhodně kolo. Během dne ujede v pohodě 30km. Má rád jakoukoliv plácanou s pálkama a dá se s ním zahrát i pár výměn. Zbožňuje vodu a potápění, ale plavat ještě neumí. Baví ho ale basket, vybíjená, házení se ségrou!, švihadlo, běhání, skákání panáka a jistě dalších x věcí, na které si nevzpomenu. Co se mu nelíbí jsou brusle.
Z hraček frčí Duplo a lego. Ale řekla bych, že na lego nemá ještě potřebnou fantazii. Zato z dupla postaví cokoliv. Baví ho společenské hry, i když prohrává dost nerad. Hodně hrajeme dobble, grabolo a pak všechno co si půjčíme v knihovně. Asi největší trhák byly monopoly cars, ty se líbily všem. Oblíbená je i elektro stavebnice, do který neustále dokupuju pojistky, protože dítko zkoumá, co se dá zapojit a co už ne :-) Jinak hračkám moc nedá. Mnohem radši něco kutá a vymýšlí, lepí a stříhá a ověřuje si fyziku v praxi. Maluje spíš výjimečně.
Baví ho počítání, napočíta do stovky a když se zapotí tak i od stovky k nule. Sčítá do deseti, ale je otázka co se mu v hlavě mele, neb tuhle jsem se ho na procházce ptala, kolik máme dohromady nohou a on bez mrknutí oka opáčil: to je jasný to je čtyřikrát dva takže osm. Písmena ho úplně nezajímají, konkrétně psaní ho nezajímá, ale rád rozebírá z jakých pismen je slovo složený. Ale nemá zájem abysme si to napsali, chce jen řešit, co slyší. Dokáže rozebrat maximálně dvouslabičná jednoduchá slova a blbě detekuje U.
Je plně samoobslužný, jen zuby mu čistíme. Dokáže si uvařit čaj, namazat chleba a uvařit si na něj vejce na tvrdo. Jeho povinnost v domácnosti je tříděný odpad a párování ponožek. Nárazově vynáší směšný odpad, spolu s oběma ségrama mají na starost vyndávání myčky a často nosí prádlo ze sušičky (ano jsem líná pro něj jít o patro níž).
Mluví vcelku dobře, ale neumí R a Ř, takže jsme začali chodit na logopedii, kde jsem zjistila, že matlá i D a T , ale to není slyšet, takže když trénujeme musím ho bedlivě sledovat.
Pomáhá všem a se vším a většinou je velmi empatický. Špatně nese hádky a průsery svých sester, to pak uteče a bručí v posteli nebo pod ní. Rád se mazlí a nechává se hladit (kéž to vydrží co nejdyl). Je hodně zodpovědný, na svůj věk až moc, až mě někdy mrzí, že se s ním těžko vybočuje z mezí a provádí nějaká lumpárna, protože to se prostě nedělá. Místama začína být pěkně oseklý (Jdi si umýt konečně ty ruce! Jistě DÁMIČKO) a zkouší co mu projde.
Miluje Elišku ze školky. Předělal písničku Kalamajka mik mik mik tak, aby tam pasovalo jeho jméno a mohl to Elišce zazpívat. Mimochodem Eliška je podobný péro jako Čudle, když jdeme společně ze školky, maminka z ní roste stejně jako j ze svýho dítka. Když bylo hezky nosili si společně na školkovou zahradu deku, aby si mohli lehnout a koukat na mraky.
Toť asi vše. Utíká to strašně moc, jakkoliv to zní trapně, ale matky odpustěji :-)
