Jak jsem loni i cukroví objednala, abych se mohla tvářit, že Vánoce nejsou, tak letos se nějak nemůžu dočkat. Adventní kalendář po kouskách finišuje a já rozmýšlím, co letos budu péct.
Po pravdě bych nejradši začala hned. První vlaštovkou jsou jistě kokosky, který se dosušujou v troubě. Nedělám si iluze, že by vydržely. Ale zítra bych chtěla zadělat na zázvorky a potichu a potají je odnést do sklepa. Ale uvidíme, neb zítra mám v plánu upéct korpusy na dort pro Čudle, takže zázvorky možná počkaji.
Možná mě v těhle aktivitách podporuje i fakt, že nebohý dítko je opět chabrus. Pokolikátý už?! A tudíž je třeba vymýšlet zábavu na doma, aby jsme se z dlouhý chvíle nepobili.
Stezka korunami stromů
Po dvou týdnech finišování s přiznáním, cestováním do nemocnice a zpátky a obvyklého Podnikatelova pracovního shonu, jsme si udělali volno a vyrazili jsme se známými a Gymplačkou do Bavorska do korun stromů. Kousek před hranicema vykukovalo z lehké mlhy i sluníčko, nicméně jakmile jsme přejeli čáru, začala mlha houstnout a hustota stoupala s každým kilometrem, kterým jsme se přiblížili k cíli. kam se hrabe rákosníčkův rybník.
Procházka to byla fajn, i když občas mi nebylo nejlíp, při pohledu do hloubky pod náma. Každopádně když jsme vylezli až úplně nahoru, tak ten výhled trochu chyběl. Součástí areálu je i několik výběhů se zvířatama roztroušených podél procházkového okruhu, ale to jsme vzali hodně hopem a prošli jsme jen kousíček, neb zima je svině a já toužila po záchodu a lavičce.
Nakonec jsme ještě zajeli na čumendu do Passau. Krásy města jsme neviděli, neb jsme se nechali zlákat něčim tak primitivnim, jako je žrádlo. Zasekli jsme se v pekárně a nijak se nám odtud nechtělo. Dítko objevilo kouzlo božských preclíků a my ochutnali všehno možný. Asi nejlepší byl Gymplaččin čokoládový muffin.
A pak už směr Čechy a domů. Bylo to fajn, už jsme to všichni potřebovali. Do korun stromů se určitě ještě vrátíme, neb bysme rádi ten výhled :-)
Procházka to byla fajn, i když občas mi nebylo nejlíp, při pohledu do hloubky pod náma. Každopádně když jsme vylezli až úplně nahoru, tak ten výhled trochu chyběl. Součástí areálu je i několik výběhů se zvířatama roztroušených podél procházkového okruhu, ale to jsme vzali hodně hopem a prošli jsme jen kousíček, neb zima je svině a já toužila po záchodu a lavičce.
Nakonec jsme ještě zajeli na čumendu do Passau. Krásy města jsme neviděli, neb jsme se nechali zlákat něčim tak primitivnim, jako je žrádlo. Zasekli jsme se v pekárně a nijak se nám odtud nechtělo. Dítko objevilo kouzlo božských preclíků a my ochutnali všehno možný. Asi nejlepší byl Gymplaččin čokoládový muffin.
A pak už směr Čechy a domů. Bylo to fajn, už jsme to všichni potřebovali. Do korun stromů se určitě ještě vrátíme, neb bysme rádi ten výhled :-)
Chíra
Je to rok a jen malej kousek, co jsem chodila denně do nemocnice na chirurgii za Podnikatelem. Od čtvrtka tam chodím zas. Jen o pokoj blíž než posledně.
Tatínek boural na babetě. Přelítl řídítka, zlomil si klíček a totálně rozmydlil helmu. V pátek mu to sdrátovali. Teprve teď přicházeji pořádně k sobě všechny naraženiny a pohmožděniny, takže si začal užívat.
Už začínáme bejt v nemocnici pečený vařený a Čudle začíná být známý. Ale zítra mu snad dovezem věci a vezmem ho domů.
Tatínek boural na babetě. Přelítl řídítka, zlomil si klíček a totálně rozmydlil helmu. V pátek mu to sdrátovali. Teprve teď přicházeji pořádně k sobě všechny naraženiny a pohmožděniny, takže si začal užívat.
Už začínáme bejt v nemocnici pečený vařený a Čudle začíná být známý. Ale zítra mu snad dovezem věci a vezmem ho domů.
Země bez zákona
Tak jsme byli v kině. Nejsem filmový nadšenec. Pokud u toho nemůžu něco dělat, přijde mi film ztráta času. Ale muž měl narozeniny, tak jsme vyrazili.
Zabookovala jsem film Země bez zákona, ale ukázalo se to jako zbytečný, neb jsme v kině byli sami. Film nebyl nejhorší. Linka s nejmladším bratrem a jeho románkem mě nijak nebavila, ale jinak vcelku dobrý. Dokud ovšem nepřišlo závěrečných 20 minut - bylo to tak absurdní a hloupý a vůbec. Chápu, že to bylo podle skutečný události (i když nakolik?), ale zpracování přestřelky bylo spíš komický než cokoliv jinýho.
Zas mám na chvíli s kinem vystaráno.
Zabookovala jsem film Země bez zákona, ale ukázalo se to jako zbytečný, neb jsme v kině byli sami. Film nebyl nejhorší. Linka s nejmladším bratrem a jeho románkem mě nijak nebavila, ale jinak vcelku dobrý. Dokud ovšem nepřišlo závěrečných 20 minut - bylo to tak absurdní a hloupý a vůbec. Chápu, že to bylo podle skutečný události (i když nakolik?), ale zpracování přestřelky bylo spíš komický než cokoliv jinýho.
Zas mám na chvíli s kinem vystaráno.
O zprávách a televizi
Televizi nemáme a ani jsme ji nikdy neměli. O to víc doslova čumim, když se k ní někde dostanu.
To, že dávaji samý nesmysly a chujoviny se nijak nezměnilo, ale jedna z mála věcí, na kterou jsem kdysi koukala, byly zprávy. Posledně jsem ve zprávách viděla nebohou těhotnou, která, dva týdny před porodem plus s větším děckem, musela čekat tři hodiny na registru vozidel. Kdybych věděla, že je to tak žádaný, mohli natáčet minulý týden mě, protože jsem si byla vyzvednout báječnou a životně důležitou s-kartu, těhotná (pravda do porodu daleko) a s děckem a čekala jsem necelé tři hoďky.
Skvělý jsou i jiný srdceryvný reportáže, plačící pozůstalí, pohřební hudba, zdrcení sousedi a otřesení kamarádi. Skoro bych si myslela, že by to patřilo do nějaký Blesk TV. Hlavně mě fascinuje, že ti strašně zoufalí nemají nic jinýho na práci, než mluvit do kamery.
Jediný, kdy jsem si posteskla, že nemáme televizi, byla olympiáda. A to nám i pár týdnů před ní bouchla lampa v projektoru, takže jsem si musela vystačit s displejem počítače. Ale jinak si ani nevzdechnem jak je rok dlouhej. Dítko si zatím taky nestěžuje. U babiček se občas dívá, ale doma to nevyžaduje, jen občas pustíme krtka z DVD, ale to je tak dvakrát do týdne a to zkoukne jeden dva díly a hrr pryč. jsem docela ráda, že to tak je, i když věřim, že i Čudlí televizní období přijde a mě pak povezou nohama napřed :-)
To, že dávaji samý nesmysly a chujoviny se nijak nezměnilo, ale jedna z mála věcí, na kterou jsem kdysi koukala, byly zprávy. Posledně jsem ve zprávách viděla nebohou těhotnou, která, dva týdny před porodem plus s větším děckem, musela čekat tři hodiny na registru vozidel. Kdybych věděla, že je to tak žádaný, mohli natáčet minulý týden mě, protože jsem si byla vyzvednout báječnou a životně důležitou s-kartu, těhotná (pravda do porodu daleko) a s děckem a čekala jsem necelé tři hoďky.
Skvělý jsou i jiný srdceryvný reportáže, plačící pozůstalí, pohřební hudba, zdrcení sousedi a otřesení kamarádi. Skoro bych si myslela, že by to patřilo do nějaký Blesk TV. Hlavně mě fascinuje, že ti strašně zoufalí nemají nic jinýho na práci, než mluvit do kamery.
Jediný, kdy jsem si posteskla, že nemáme televizi, byla olympiáda. A to nám i pár týdnů před ní bouchla lampa v projektoru, takže jsem si musela vystačit s displejem počítače. Ale jinak si ani nevzdechnem jak je rok dlouhej. Dítko si zatím taky nestěžuje. U babiček se občas dívá, ale doma to nevyžaduje, jen občas pustíme krtka z DVD, ale to je tak dvakrát do týdne a to zkoukne jeden dva díly a hrr pryč. jsem docela ráda, že to tak je, i když věřim, že i Čudlí televizní období přijde a mě pak povezou nohama napřed :-)
Svět se smrsknul
do daňovýho přiznání a porodních asistentek.
Obojí mě zaměstnává namaximum. Pozitivní je, že od daní vím co čekat a vím, že to vezme brzo konec.
Hledání porodní asistentky a porodnice je pěknej boj a zatim to na brzkej konec nevidim. Asi se dám na modlení nebo vezmu za vděk domácím prostředím a využiju našeho velkýho sprcháče. Ba ne, na to jsem srab. Ale krátí se to a já pořád nevim co teda bude. Snad budu mít šťastnou ruku.
Obojí mě zaměstnává namaximum. Pozitivní je, že od daní vím co čekat a vím, že to vezme brzo konec.
Hledání porodní asistentky a porodnice je pěknej boj a zatim to na brzkej konec nevidim. Asi se dám na modlení nebo vezmu za vděk domácím prostředím a využiju našeho velkýho sprcháče. Ba ne, na to jsem srab. Ale krátí se to a já pořád nevim co teda bude. Snad budu mít šťastnou ruku.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)