Po dvou týdnech finišování s přiznáním, cestováním do nemocnice a zpátky a obvyklého Podnikatelova pracovního shonu, jsme si udělali volno a vyrazili jsme se známými a Gymplačkou do Bavorska do korun stromů. Kousek před hranicema vykukovalo z lehké mlhy i sluníčko, nicméně jakmile jsme přejeli čáru, začala mlha houstnout a hustota stoupala s každým kilometrem, kterým jsme se přiblížili k cíli. kam se hrabe rákosníčkův rybník.
Procházka to byla fajn, i když občas mi nebylo nejlíp, při pohledu do hloubky pod náma. Každopádně když jsme vylezli až úplně nahoru, tak ten výhled trochu chyběl. Součástí areálu je i několik výběhů se zvířatama roztroušených podél procházkového okruhu, ale to jsme vzali hodně hopem a prošli jsme jen kousíček, neb zima je svině a já toužila po záchodu a lavičce.
Nakonec jsme ještě zajeli na čumendu do Passau. Krásy města jsme neviděli, neb jsme se nechali zlákat něčim tak primitivnim, jako je žrádlo. Zasekli jsme se v pekárně a nijak se nám odtud nechtělo. Dítko objevilo kouzlo božských preclíků a my ochutnali všehno možný. Asi nejlepší byl Gymplaččin čokoládový muffin.
A pak už směr Čechy a domů. Bylo to fajn, už jsme to všichni potřebovali. Do korun stromů se určitě ještě vrátíme, neb bysme rádi ten výhled :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat