Pondělí jsme si užili v posteli se Škubem a večer dorazil zbytek osádky.
Čudle proběhl do ložnice a kostatoval: "Už jsem TO viděl" a po chvíli dodal, "ta je krásná a malinkatá." Když jsme rozsvítili, vylezl k miminu na postel a velmi pobaveně vyřvával: "Ona má malinkatý vlasy!! Úplně jako děda."
Pizejska stála u postele, střílela pohledem z prava do leva a neříkala nic. Když se Škub v zápětí rozeřvala a já ji zvedla, naklonila Pizejska hlavu ke straně a nahodila extra mračouna. Veškerý přemlouvání a vysvětlování bylo prd platný. Zachránilo to ovšem Čudle, který si sedlo ke mně a začalo mimino hladit. To byl pro Pizejsku zřejmě signál, že všechno je v cajku a že mimino patří do smečky. Roztáhla koutky a vrhla se na hromadu.
Zbytek večera svorně oba viseli na postýlce a vyřvávali, takže nebohá Škub neustále rozhazovala rukama, případně rovnou řvala.
Od momentu kdy Pizejska novýho člena domácnosti pohladila, je z ní chůva na 100%. Pořád ji mám za zadkem, smejčí židli z místnosti do místnosti, aby všude viděla, jakmile mimino kníkne, už gestikuluje a huláká, že jako matko vstávej. Nosí, podává, hladí, houpá, důležitě chystá propriety k přebalování a čeká na moment, kdy bude mimino bez dozoru, aby ho mohla i pochovat - snad to uhlídám.
Čudle se chodí na mimino dívat a chodí si k ní hrát. Nemá potřebu kontaktu, ale přítomnosti jo. A též pomáhá. Když se k nějakému starání nachomejtnou společně s Pizejskou, servou se jak koně o to, kdo podá plínu/přinese dudlík (kterej Škub nepoužívá)/vyhodí plenu..
První noc jsm strávili všichni v naší posteli. Když jsem během noci nakojila a nemohla usnout, seděla jsem na posteli a kochala jsem se. Spali vyřádkovaný, srovnaný podle velikosti. Muž, Čudle, Pizejska a nakonec uzel v zavinovačce. Cítila jsem se tak strašně spokojená a šťastná jako už dlouho ne.
Moc gratuluju k tak úžasný smečce! :-)
OdpovědětVymazatSe třema potomkama je to někdy masakr, ale pohledu na tu rozkošnou tlupu (obzvlášť když konečně spí) se snad nikdy nenabažím :-)
s tím naprosto souhlasím, dá se na ně koukat celou věčnost :-) musim si je někdy vyfotit
VymazatJsem se tu dojala :D. Hele, budes se chtit nejak zastavit probrat tu horu holciciho obleceni bo to mam poslat nekam dal? Netreba zastavovat se hned, je mi jasny, ze mas ted jiny starosti. Spis vyhledove, jestli ti to mam schovavat bo nic.
OdpovědětVymazatneschovávej :-) až budu mít cestu na sever, tak bych se ozvla a bud zbyde nebo ne :-) děkuju
Vymazatno tak teď ti třeba konečně začne ta dovolená, když děti tak pomáhají, ne? :o)))
OdpovědětVymazatmusíš je vše řádně naučit a pak už to jen korigovat z gauče :o))
jinak tedy věřím, že to musí být super pohled na spící smečku :o))
jarmilko já musim přiznat, že jsem z těch matek, který to jako dovolenou fakt maji, těch dnů, kdy mám dost a jsem unavená je strašně málo, spočitala bych je na prstech ruky a doufam ze se teď rouhám a dostanu to zpátky i s úrokama :-)
Vymazatjá se musím přiznat, že kromě prvních šesti měsíců, kdy jsem si zvykala na novou roli (nějak mi to nešlo), jsem to měla taky tak... ale myslela jsem, že s více dětma už to taková pohoda není :o))
VymazatFotku, fotku!
OdpovědětVymazatnemám :-) udělám ;-)
VymazatAno, toto je štěstí. Také si na to pamatuji (teď jsou už všichni zletilí).
OdpovědětVymazatMilan