Pan K.

Ježíšek usoudil, že v rámci úspor mi pořídí Kindla. A taky trochu z vypočítavosti, protože jakej dárek může bejt lepší a jednodušší, než kredit na knížky.

A tak jsem zase začala číst. Někdy po troškách. Někdy do toho spadnu a vezmu knížku naráz. Moje čtyřměsíční bilance čítá 11 knížek. Což je krutej podprůměr od dob, kdy jsem četla všechno, co se mi dostalo pod ruku,  ale nadruhou stranu je to mnohem lepší než za poslední dva roky. Hned z kraje jsem zakoupila Deavera, můj tradiční vánoční dárek. Následně jsem skoupila celýho Nesba a teď většinou vybíram podle akcí, protože na mě momentálně čeká 8 nepřečtených kousků. Musím přijít na nějaký systém třídění, abych se v tom za chvíli vyznala. Nejspíš podle názvů. Ty si většinou pamatuju, s autorama je to horší.

Momentálně moje čtení rovná se kojení, takže oceňuju, že k otáčení stránek nepotřebuju dvě ruce, a že čtečka neni tak těžká jako knížka a nemá ostrý rohy, protože když mi naposledy během kojení vypadnul při psaní sms telefon z ruky a fláknul Pizejsovou po hlavě, docela řvala. Kdyby to byla knížka, asi by byla potěšená ještě o něco míň.

Další podstatnou výhodou je, že když někam jedem, nemusim odhadovat, kolik toho přečtu a podle toho sebou vláčet knížky, protože většinou spolehlivě funguje murphyho zákon - vezu-li jednu knížku, přečtu ji po cestě a pak se nudim, vezu-li tašku knížek, nedostanu se ani na pátou stranu první.

Prostě je to celý dobrý :-) Jediný trošku hloupý je, že když je Kindle v obalu, strašně blbě se mačká na pravý straně tlačítko pro další stranu, ale tak dá se zvyknout i na levou.