Věčná story

Školka. Tak strašně se mi teď nechce řešit žádný problémy. Nicméně, každý den jedeme do školky a dítko natahuje. Dneska to došlo tak daleko, že spustil hysterák v šatně. Jako nejsem žádná cíťa, nedělá mi problém fouknout ho za dveře a adie, ale vzhledem k tomu, že vím odkud vítr fouká, tak s tím problém mám. Dneska jsem vyměkla a slíbila po O.

Totiž. Nejsou děti. Což v praxi znamená, že děti nad tři roky jsou ve školce TŘI děti, zbytku je od půl roku do dvou let. Děti jsou spojené v jedné třídě. A tady nastává ten problém. Čudle si nemá s kým hrát. Ne, že by nějak extra prahl po hře s ostatníma, hodně si hraje sám, ale to mu taky není umožněno, protože okolo je příliš malých dětí, který si nehrajou, ale ničeji. Občas choději ve třech s paní učitelkou do horní třídy, tam je spokojený. Každý ráno se mě ptá jestli půjdou nahoru.

Bohužel momentálně nevím, co bych s tím mohla udělat. Počítám s tím, že bude chodit do konce roku a budem hledat místo ve státní školce i za cenu toho, že se mnou bude třeba dva měsíce doma. Jasně mohla bych ho vzít ze školky hned, ale prostě to musí vydržet, protože já budu potřebovat čas, abysme se nějak zajeli a navíc si myslím, že se prostě musí naučit, že jsou nějaký povinnosti, což je v jeho případě školka.

Každý ráno skřípu zubama, protože vidím jak se mu nechce. Snažím se být pozitivní a neoblomná, ale asi nejsem moc přesvědčivá, protože dítko se cuká den ode dne víc. Jsem z toho všeho docela zklamaná, šli jsme do soukromé školky, ale nějak se to neslučuje s mýma představama. Už jenom to, že ty "velký" děti maji šatnu v patře, kam se nesmí v botech, takže se Čudle hezky přezouvá na studených schodech, kam choději všichni v botech, takže v mokru tam vytře zadkem a boty tam zůstávájí jen tak bezprizorně ležet. Fakt je takovej problém přidělat k těm 20 botníkům, který tam jsou pro děti z jeslí ještě pár dalších? Místo tam je. A je víc takových detailů, který mě štvou.

Snad to do Vánoc nějak překlepeme a dostaneme místo ve státní školce tady u nás.