Budeme tam první

Příhoda sice starší, ale zaznamenat ji musím.

Dítko má ve školce kamaráda Dana. Je o dva roky starší a prostě kůl a boží. Jednoho dne přišlo - budeme tam dřív než Dan. Jako snažili jsme se, ale nedařilo se. Než se dítko vykotrmelilo bylo vždycky půl osmé a na školkových dveřích visí, že mají od sedmi.  V té době jsme bojovali se vstáváním a mě napadla spásná myšlenka. Koupíme budík, nechť je dítko zodpovědné.

Po cestě ze školky si Čudle v hodinářství vybralo parádní budík s koněm. Místo zvonění se z něj ozývá velmi HLASITÉ dusání koní a následně řehtání, které vzbudí i vzdálenější konec ulice. Dítě bylo nadšené a já se plácala po rameni, jak jsem to šalamounsky vyřešila. Večer jsme natáhli budíka na půl sedmou a s myšlenkou - budeme tam dřív než Dan jsem usnula.

Pak se rozrazily dveře do ložnice a společně se VSTÁVAT MAMINKO jsem zaslechla dusot koní a nasraný dupání králíka. Odhodlaně jsem vstala, oblíkla sebe, oblíkla dítě, pobalila svačinu a snídani a ode dveří jsem se ještě vracela na záchod.

Když jsem šla kolem trouby, padly mi oči na hodiny. Udělala jsem další čtyři kroky a.. JAK 4:26 KURVA??? Seděla jsem na míse a přemýšlela o tom, že byl zas výpadek proudu, nebo proč sakra máme na troubě ŠPATNEJ ČAS? A pak mi to začalo docházet.

Miláček se VELMI těšil a když se vzbudil v obvyklý čas, kdy chodí k nám do postele, popotočil čudlíkem vzadu na hodinách, dokud se koně nerozběhly..

A kdyby to někoho zajímalo, opět jsme to nestihli, protože školka nezačíná až v sedm, ale v šest a Dan chodí v šest deset..