Chřipka

Minulý čtvrtek jsme ze školky dojeli nakoupit a Čudle zalezl do postele a usnul. Zlý znamení. Lehce natopil a když se vzbudil jen plakal. Proplakal celou noc, já byla strašně nervozní a samozřejmě jsem nespala, dokud jsem si s ním nelehla na gauč. Ani pak to nebylo slavný. Budil se každých 20 minut s ukrutným pláčem. Ráno vypadal jako smrt s obříma černýma kruhama pod očima. Opět kňučel, že ho všechno bolí a "maminko, co se to se mnou děje". Došlo mi, že má regulérní chřipku.

V pondělí začala soplit Pizejska, ulevilo se mi, neb na ni to evidentně sedlo jen v podobě virozy. Noci ovšem zůstali stejně blbé, co chvíli ukrutný pláč a kašel. Muž si stihl též pochytit svýho bacila, ale nějak to přechodil či co.

Z pátka na sobotu bylo divně mně. Nic mě nebolelo, ale nebylo mi dobře po těle. V noci jsem byla velmi nepříjemná na nebohé Čudle, neb po týdnu nevyspání a s tímhle divným stavem jsem to úplně nezvládla. Ráno mi houpal tlak, a pak mi došlo, že záda a všechno mě nebolí z nevyspání nebo spaní s dětma v naší posteli, ale že mě Čudle podarovalo nějakym pěkně vypasenym virem. Třikrát sláva. Dnešní ráno jsem prozvracela a vyslala jsem muže do lekarny, aby mi dovezl něco na žaludek. Když se vrátil se známou růžovofialovou krabičkou, neříkala jsem nic. Odhodlaně ji otevřel, že mě teda nadopuje a neveřil vlasním očím - "ty vole to sou lízátka??!!," smála jsem se. "Říkal jsem jí, že to nejsou nevolnosti, ale že máš chřipku a ona řikala, že nic jinýho mi dát nemůže. Ježiši, LÍZÁTKA." Jedno jsem statečně slízala. A teď tu ležím, neschopná se ani otočit, (protože růžová tabletka je zakázaná a paralen je na nic) Pizejska mi tútá na nos a píchá mě do očí, případně hraje (se mnou) berany buc.

Trochu doufám, že mě spasí ten VELKEJ steak, kterej jsem si před hodinou a půl objednala, a kterej se někde courá. (což je vlastně dobře, protože je šance, že ho dovezou, až budou děti spát a nesežerou mi ho)