...

Mám hroznej vztek. Po dvou týdnech doma Čudle neni lepší - naopak je horší. Úporný noční kašel se změnil v kašel laryngitickej. Nemůže dýchat, mě chvílema popadají záchvaty hyterie, do toho únava, protože už dva týdny jsme slušně nespali. Doktor krčí ramenama a neděje se nic.

Přece neni normální, aby byl neustále nemocnej. Minimálně jeden týden z měsíce stráví marozenim. Jasně, děti prostě jsou nemocný, ale tohle?? Navíc já na to jeho noční dušení prostě nemám, jo jsem srab. Nesu to hodně těžce, určitě tomu nahrává i únava a hormony. A to ho vždycky s laryngytidou hodím na krk muži. On s ním spí, hlídá ho a já zavírám všechny dveře, abych nic neslyšela. Přesto mě polejvá hrůza kdykoliv v noci zakašle a napínám uši do tmy v očekávání věcí příštích.

Přemýšlím jak to řešit. Smířit se, že to tak je a přijmout to jako normální? Najít homeopata? Změnit dětskýho? Chtít nějaký vyšetření? Koupit nějaký sajrajt na podpoření imunity?

Pravda s uchem byly taky problémy a doktor nic, dokud jsem dítě nedotáhla na ušní, kam jít ale teď?

Pořád mi z toho vychází, že náš dětskej neni úplně super. Všechno léčí stylem - mucosolvan a do konce týdne doma a hlavne přijďte v pondělí na to očkování.. Nějak mu nevěřim ani nos mezi očima, takže prvním krokem by nejspíš měla být změna dětskýho. Na druhou stranu nevím, jestli ze mě ten strach z laryngitidy nedělá hysterku a já to celý jen nenafukuju, neumím se k tomu stavět neutrálně.

Tak či onak, jsem z toho všeho vyčerpaná, unavená. Mám pocit, že doktor na to kašle, ale zároveň si říkám, že děti jsou přece nemocný a já bych neměla vychylovat. Bojím se toho co bude až bude o dítě víc a Čudle neustále na hromadě.

Ach jo.

Mimochodem, dneska volali urgentně z laboratoře, že muž má v krku masivní nález streptokoka a hemophila a je potřeba posílit antibiotika. Doufám, že to nechytneme, nejradši bych sbalila Čudle a jela k Dědovi, ale co já s laryngitidou sama uprostřed polí? Sakra.