Neutopili jsme se. Čudle si užilo tři dny lodi a Pizejsový to bylo celý fuk.
Berounka neni úplně friendly co se týče popojíždění autem s Čeňkem v patách. Chvílema jsem se modlila (ježiši ať už jsou ty serpentiny za náma). Chvílema jsem prosila (Čeněčku pojeď, nenech nás tady). A chvílema jsem prostě nadávala, čímž jsem utvrdila Čudle v tom, že TURVA je moc hezký slovo.
Při cestě do Račic opustila Čeňka neznámo kde poklice. Možná když jsem udělala velice moudře rychlou myšku v rámci záchrany veverky na silnici.
Do ztrát započítávám i kopací merunu a dvě skleničky. Z jedný nám nějaký dobrák nechal střepy a druhou nejspíš nutně potřeboval k vyšším cílům.
Pobouřkový den jsme strávili v plzeňské zoo. Čudle bylo nadšené.
- Čudlí dívej, medvěď se koupe.
- Maminto, to je vejitej taktor. A vzadu má pčipojenej vozejt a veze větvě. Toutej maminto má plnej vozejt větví.
Když to nebyl traktor, tak pracoval pán s lopatou, kladivem a vím já čim ještě. Netroufám si tvrdit, že miláček vůbec nějaký zvíře viděl.
A jinak nic. Povalovali jsme se a užívali si, že jsme spolu.
Pětadvacet
Tak jsem úspěšně oslavila pětadvacet. Pizejsová mi na znamení bouřlivé oslavy posrala tričko. Juch.
Poseděli jsme na terase, snědli hromadu lososa, kterýho mi paní na sádkách prodala ještě půlhodiny po zavíračce (moc děkuju) a dorazili jsme se výborným dortem z rukou Gymplačky a Kadeřnice.
Čudle dostalo skleničku na šampus jako všichni a neustále chtělo ťukat. "Co kdybychom si tukli maminto? Co tomu řikáš?"
Od Gymplačky jsem dostala bednu ÚJV (Helenka Součková ví) plnou všelijakých sladkostí od čokolády po lízátko, ale hlavně se spisem o mě. Naplnila ho fotkama a vzpomínkama, na školku na školu, na učitele, na naše drahý rodičové, výlety a vůbec, až jsem slzu zamáčkala.
Dopoledne jsem vlezla do knihkupectví, abych okoukla knížku Den bez masa a nakonec jsem ji tam nechala a místo ní jsem domů dotáhla dvě jiné a jako bonus jsem si koupila Poťouší pexaso. Zatím se na něj chodím jen dívat, ale určitě přijde doba, kdy ho vystřihám a pak budu Muže nutit, aby ho se mnou hrál (ďábelský smích), což on považuje za mučení prvního stupně.
Poseděli jsme na terase, snědli hromadu lososa, kterýho mi paní na sádkách prodala ještě půlhodiny po zavíračce (moc děkuju) a dorazili jsme se výborným dortem z rukou Gymplačky a Kadeřnice.
Čudle dostalo skleničku na šampus jako všichni a neustále chtělo ťukat. "Co kdybychom si tukli maminto? Co tomu řikáš?"
Od Gymplačky jsem dostala bednu ÚJV (Helenka Součková ví) plnou všelijakých sladkostí od čokolády po lízátko, ale hlavně se spisem o mě. Naplnila ho fotkama a vzpomínkama, na školku na školu, na učitele, na naše drahý rodičové, výlety a vůbec, až jsem slzu zamáčkala.
Dopoledne jsem vlezla do knihkupectví, abych okoukla knížku Den bez masa a nakonec jsem ji tam nechala a místo ní jsem domů dotáhla dvě jiné a jako bonus jsem si koupila Poťouší pexaso. Zatím se na něj chodím jen dívat, ale určitě přijde doba, kdy ho vystřihám a pak budu Muže nutit, aby ho se mnou hrál (ďábelský smích), což on považuje za mučení prvního stupně.
Lazaret
Přišel parný týden a vypadá to, že my ho strávíme doma. Čudle má hnusnou reakci na čtvrtou hexu a Pizejsová si pořídila zánět spojivek. Ani nevím z čeho mám větší radost. Díky slečně Nateklý Oko neni úplně jasný, co bude příští tejden s Berounkou. Máme jet ještě s jednim miminem a nerada bych to šířila.
Oba momentálně spěji a já bych měla čas udělat tolik věcí, ale nic mě netěší a asi bych byla radši, kdyby mi tu skákali po hlavě.
Oba momentálně spěji a já bych měla čas udělat tolik věcí, ale nic mě netěší a asi bych byla radši, kdyby mi tu skákali po hlavě.
Postel
Dnešní noc byla plná vášní. Chvíli s Pizejsovou (nejspíš daň za česnekovou bagetu), chvíli s Čudletem. Až jsem to o pátý vzdala, protože lozit z postele do postele, podávat dudlík, chlácholit ze sna řvoucí Čudle a otvírat a zavírat okno, mi nepřijde jako úplně ideální náplň noci. Mimino jsem uložila v obýváku, kde samozřejmě hned usnulo a já počumuju po netu a chystám články na blog, neb na to přes den nějak není klidu.
Včera jsme měli v plánu kinematograf, ale nakonec jsme usoudili, že je to příliš pozdě, takže jsme si na náměstí dali skvělou večeři a pak procházku domů. Čudle ještě vydyndalo na chvíli kolo a pak už obvyklý kolečko, sprcha, zuby, pohádka, postel. S usínáním je to teď dost slabý. Protože - "maminko, nechci tady být sám". A tak zatím uspávám a kuju pikle, kudy na něj. Aspoň že mimino usíná samo.
Jsme si bláhově mysleli, že když budeme mít velkou postel, musíme se na ni poskládat. Jakmile naší "dva na dva" zabere Čudle, vejde se k němu jeden dospělák, což je obvykle Podnikatel. Většinou to vychází, že se chlapeček stěhuje k nám a Pizejsová chce jíst, takže se s prckem vystřídám v dětský posteli. Nevík, kdo nám nakukal, že dětská postel o velikosti 170 cm je akorát, ale líbala bych mu ruce, protože mi zbejvá celej cenťák rezerva. Juch.
Na jednu stranu se těšim až se to ustálí a hadi budou spát u sebe. Ale zatím mě mnohem víc těší, když spěji oba vedle mě, stulený hlavama k sobě a oba chrápou :-)
Včera jsme měli v plánu kinematograf, ale nakonec jsme usoudili, že je to příliš pozdě, takže jsme si na náměstí dali skvělou večeři a pak procházku domů. Čudle ještě vydyndalo na chvíli kolo a pak už obvyklý kolečko, sprcha, zuby, pohádka, postel. S usínáním je to teď dost slabý. Protože - "maminko, nechci tady být sám". A tak zatím uspávám a kuju pikle, kudy na něj. Aspoň že mimino usíná samo.
Jsme si bláhově mysleli, že když budeme mít velkou postel, musíme se na ni poskládat. Jakmile naší "dva na dva" zabere Čudle, vejde se k němu jeden dospělák, což je obvykle Podnikatel. Většinou to vychází, že se chlapeček stěhuje k nám a Pizejsová chce jíst, takže se s prckem vystřídám v dětský posteli. Nevík, kdo nám nakukal, že dětská postel o velikosti 170 cm je akorát, ale líbala bych mu ruce, protože mi zbejvá celej cenťák rezerva. Juch.
Na jednu stranu se těšim až se to ustálí a hadi budou spát u sebe. Ale zatím mě mnohem víc těší, když spěji oba vedle mě, stulený hlavama k sobě a oba chrápou :-)
Letně výletně
Pořád couráme, chvíli neposedíme. Pizejsová z toho neni nijak odvařená. Po příjezdu domů se radostně rochní ve svojí posteli a klidně na tři čtyři hodiny zalomí. Trochu jsem na to vyzrála tím, že ji na cestách ukládám do korby od kočáru.
Byli jsme na pár dní v Praze. Cestou tam jsem absolvovala část trasy s Čudletem vlakem. Po prvotním šoku z toho, že ve vlaku se nemusí nutně sedět, a že se tam může i chodit, byl nadšen. Dokonce tolik, že to musel zavolat babičce.
- Babito, jedu vatem do Benešova, sou tady veitý stomy. Já sem se bál a maminta žitala, že se ve vatu může chodit a už sem se nebál. A byl tady bagl a nakládal do tý tatvy velitý tameny a couval tam pását. A jeli jsme tulenem a maminta žitala, že nemůžu toutat z otna a musim zalízt.
Z prahy jsme vyráželi na výlety. Okoukli jsme Ameriku, Křivoklát, kde se zrovna točila nějaká ruská pohádka, a po cestě domů Lešanský armádní muzeum. Pár dní jsme pobyli doma a už jsme opět balili, abysme vyrazili, jako každej rok, vstříc suchdolským pískovnám. Hezky pod stan do kempu v lese. Čudle tam před dvěma rokama spásal šišky a jehličí.
V neděli jsme přijeli a nabíráme síly na vodu. Za dva týdny nás čeká Berounka. Mezitím bych ráda stihla nějaký výlet do Práglu, možná ZOO nebo něco jiného pro Čudle atraktivního. Nu uvidíme.
Byli jsme na pár dní v Praze. Cestou tam jsem absolvovala část trasy s Čudletem vlakem. Po prvotním šoku z toho, že ve vlaku se nemusí nutně sedět, a že se tam může i chodit, byl nadšen. Dokonce tolik, že to musel zavolat babičce.
- Babito, jedu vatem do Benešova, sou tady veitý stomy. Já sem se bál a maminta žitala, že se ve vatu může chodit a už sem se nebál. A byl tady bagl a nakládal do tý tatvy velitý tameny a couval tam pását. A jeli jsme tulenem a maminta žitala, že nemůžu toutat z otna a musim zalízt.
Z prahy jsme vyráželi na výlety. Okoukli jsme Ameriku, Křivoklát, kde se zrovna točila nějaká ruská pohádka, a po cestě domů Lešanský armádní muzeum. Pár dní jsme pobyli doma a už jsme opět balili, abysme vyrazili, jako každej rok, vstříc suchdolským pískovnám. Hezky pod stan do kempu v lese. Čudle tam před dvěma rokama spásal šišky a jehličí.
V neděli jsme přijeli a nabíráme síly na vodu. Za dva týdny nás čeká Berounka. Mezitím bych ráda stihla nějaký výlet do Práglu, možná ZOO nebo něco jiného pro Čudle atraktivního. Nu uvidíme.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)