Pořád couráme, chvíli neposedíme. Pizejsová z toho neni nijak odvařená. Po příjezdu domů se radostně rochní ve svojí posteli a klidně na tři čtyři hodiny zalomí. Trochu jsem na to vyzrála tím, že ji na cestách ukládám do korby od kočáru.
Byli jsme na pár dní v Praze. Cestou tam jsem absolvovala část trasy s Čudletem vlakem. Po prvotním šoku z toho, že ve vlaku se nemusí nutně sedět, a že se tam může i chodit, byl nadšen. Dokonce tolik, že to musel zavolat babičce.
- Babito, jedu vatem do Benešova, sou tady veitý stomy. Já sem se bál a maminta žitala, že se ve vatu může chodit a už sem se nebál. A byl tady bagl a nakládal do tý tatvy velitý tameny a couval tam pását. A jeli jsme tulenem a maminta žitala, že nemůžu toutat z otna a musim zalízt.
Z prahy jsme vyráželi na výlety. Okoukli jsme Ameriku, Křivoklát, kde se zrovna točila nějaká ruská pohádka, a po cestě domů Lešanský armádní muzeum. Pár dní jsme pobyli doma a už jsme opět balili, abysme vyrazili, jako každej rok, vstříc suchdolským pískovnám. Hezky pod stan do kempu v lese. Čudle tam před dvěma rokama spásal šišky a jehličí.
V neděli jsme přijeli a nabíráme síly na vodu. Za dva týdny nás čeká Berounka. Mezitím bych ráda stihla nějaký výlet do Práglu, možná ZOO nebo něco jiného pro Čudle atraktivního. Nu uvidíme.
To vypadá na super léto! Strašně dlouho jsem u Tebe nečetla a Čudle-nedávno miminko už takhle roztomile žvatlá. Ten čas ale letí. Užívejte si hezké počasí ve všech koutech země :-)
OdpovědětVymazatahoj leni, utíká to utíká, až mě to chvílema mrzí
OdpovědětVymazat