Jako kolovrátek..

.. se cítím, když pořád píšu o nemocech, ale jelikož moje dny plní až po okraj, neni zbytí. Ale bude líp a bude čtení o Lego festu, který jsme v jednom světlém dni stihli.

Nicméně zpátky k sirupum, teploměru a vůbec. Minulý týden jsem sháněla alergologii. Cítila jsem se jak operátor s matracema dormeo. Milion doktorů v x městech a nejbližší objednávací lhůta těsně před vánoci, nejčastější na únor. Nakonec se peklo smilovalo a z telefonu se ozvalo - teď před váma zrušila pani termín, takže buď v únoru nebo zejtra v devět. Logisticky velmi náročný úkon, ale dali jsme to. Dokonce jsem přežila i odběr čudlí krve. Juch.

Už už se blížily světlé zítřky. Plánovala jsem (!!!). Od úterý je Čudle doma. Brutální noční kašel. Zahlenění a vůbec. Přidalo se ucho, pro obměnu druhý než obvykle. A aby nebyla nuda pořídil si i zánět spojivek.

Naše noc vypadá momentálně tak, že od půlnoci do tří nebo čtyř Čudle chrchlá a hystericky pláče, protože se bojí, že zas bude zle. Samozřejmě nespím. Průběžně jednou utěším ze sna řvoucí Pizejsku a dvakrát nakojím Škub, abysme v osm lezli zcela čerství a odpočatý z postele. Dneska v noci jsem hrála o půl čtvrté smolíčka pacholíčka, pexeso, loto, červená bere a stavěla jsem z dupla. HEČ.

Dneska jsem spaní vzdala. Přece jen nerozespalý dítě spolupracuje podstatně líp. Je jedenáct a dítko leží vedle mě na gauči a visí na youtube. Poprvé se potkal s Tomem a Jerrym. Ani jsem netušila, že tím poskytnu medvědí službu nám oběma. On rozhodně neusne "MAMI VIDĚLAS TO??? JEMU VYPADLY OČI!!" řve na celý kolo a směje se, že mám strach, že vzbudí celej barák. A mě strašně nabíjí ten smích. Protože po proplakaných nocích, kdy já jsem na zhroucení a on pomalu taky je tohle naprostej balzám na nervy. Od tý nemocnice je to vlastně první klidnej večer, kdy nesedím jak na trní, nepopíjím bachovky po kýblích a nečekám na každý zakašlání.

Ale tak beru to jakože ladí formu na léto :-)