Třiadvacátého jsem šla spát ve tři ráno, abych ráno vstávala na budíka o sedmé, protože balení dárků. Fakt mi nepřišlo, že by toho bylo tolik, ale bylo to šílený.
Nej dárek pro muže mi posrala PPLka. Objednala jsem muži vytoužené letadlo a na bednu nechala napsat velkym písmem, aby to nedoručovali do kanceláře. Přijelo PPL do kanceláře, tumáš balík, je to vod kostky, asi nějaký letadlo, vrazil muži bednu do ruky a nazdar. Byla jsem strašně vytočená a dneska mě mrzí, že jsem nevolala na PPL, že nic nedorazilo, protože s mužem vlastně nemáme na venek společného nic. Chtělo se mi něco rozmlátit nebo aspoň vzteky brečet.
Stromeček jsme měli letos recyklovaný z místní školy. Pravda, dneska už opadává, ale takhle nádherný a hustý smrk jsem ještě nikdy neviděla a navíc kvůli nám nemusel chcípnout další v lese. Děti jsou z něj urvaný. Čudle leží pod stromkem a zírá do větví. Pizejska zas hledá, co by z něj zbodla. Prohlížeji si ozdoby, na každou si museji sáhnout, což znamená další opadávání jehličí, ale co, stejně zbytek svátků nebudem doma.
Po dlouhém rozvažování jsme pozvali na Štědrý den tchýni a bylo to moc fajn. Jela s náma i k mým rodičům a moc se to vyvedlo. Bála jsem se sice, že losos bude suchej a polívka nedobrá, ale dobře to dopadlo.
Z dárků u dětí jednoznačně vyhrály spacáky. Rozbalily je jako třetí dárek a samozřejmě si musely hned ustlat mezi dárkama. Hned v závěsu zabodovaly baterky-světla. Pizejska je vděčný dítě, ta si hraje se vším co dostala a snad nic nepřišlo na zmar. Čudle si vleze do spacáku, svítí si na strop baterkou a v mezičase staví LEGO technic, jinak ho nezajímá lautr nic. Mě všichni darovali kafe, asi mi chtěli něco naznačit. Muž mi naježil luxusní pressovač, ale o tom příště a pantofle Birkis, který miluju a letos se se mnou po DEVÍTI letech rozloučily moje původní. Kdybyste náhodou potkali někoho v pantoflích, jsem to nepochybně já, protože bych v nich nejradši chodila i spát a nějaká zima a mráz mě nemůžou rozházet.
Bilance pohádek je nulová. Primárně proto, že náš stromek je příliš obří a jediný místo kam šel postavit, je před počítač/televizi a i tak tu není k hnutí. Ale nijak nám to nevadí, stejně si většinu času hrajeme s dětma a na nějak pohádky si nikdo ani nevzdechne.
Vám přeji drazí milí hezký zbytek svátků a do nového roku pravou nohou.
Žádné komentáře:
Okomentovat