Těším se

Dneska jsem vytáhla do fitka iPod. Před barákem jsem narazila sluchátka a naprosto automaticky jsem pustila běhací mix. Tak moc se mi chtělo utíkat a nezastavit. Zplna vdechovat studenej vzduch a cítit, jak mi pod botama křupe sníh. Celou cestu tam jsem se přemlouvala. Když jsem naposledy běhala (jestli se tomu tak dá ještě říct), byla jsem ráda, že jsem se v noci dokázala sama otočit na druhej bok. Cestou zpátky jsem se ani přemlouvat nemusela. Jednak jsem byla unavená a pak už bylo namrznuto a bylo to o zlámání nohy i tak.

Těšim se. Až nazuju botky a poběžím. Ani jsem netušila, že mi to chybí tak moc.