Dávala si na čas, ale v posledním měsící se s ní konečně dá domluvit. Pravda slovník nemá nijak široký, protože o všechno si umí nějak neslovně říct nebo ukázat, takže ji to nenutí. Článek bude zřejmě nezáživný, ale pro uchování vzpomínek nutný :-)
Jedno z prvních slov vůbec, když pomineme zvuky zvířat, bylo TIPÍ, čímž oznámila, že chce podat skleničku a během týdne to vytunila na "ČUS". Jakože vodou pohrdá a matko dej džus. Mimochodem první zvíře jehož zvuk dokázala opakovat nebyl žádný pes ani kráva, anébrž krocan, kterýho nikdy na živo neviděla.
Teď máme HEJE, HOJÍÍ (jakože Jolí), BÁCH (brácha), POŠ (proč? a je to zábavný jak se ptá jen ze setrvačnosti a odpověď nečeká), POŤ, PES, AUTÍ, ASI (vlasy), OČÍ (oči), EVMA (helma), OLO (kolo), OFÍ (žofie), PIŠÍ (prší i ve smyslu sprcha), TÁ (já), OBLÍ (obleču si sama), MÁM (nejčastěji, když jí krmím a ona má plnou pusu), klasika babi, děda, mami, tati, OTY (boty), PÁM a PANÍ (pám říkala i Pizejska), NĚCH (sněch jakože králík), PÁC (chce si plácnout při odchodu), AHOJÍ a TAU případně TAUÍ, PICE (čepice), PUČÍ, TYBA (ryba), PÍČ (míč), ŽÍC (pochází ze lžíce, jakýkoliv nástroj k jídlu), AŠÍ (mašina), A-HÁ případně HA-HÁ (kůň), CHYTÍ - velmi frekvetované večer, když chce podat ruku do postýlky, ŤAPY (kupodivu jsou to boty), nejčastěji je teď u nás ale slyšet ANÍ? AHOJÍ - s telefonem/kalkulačkou/čímkoliv u ucha, neb Gymplačka je ve Francii a je nutno jí pravidelně volat :-)
Nejveselejší je asi OPIČ, dlouho mi trvalo, než jsem pochopila. Totiž Pizejska má plyšovou opici, chcete-li OPIČku. Škubka sice nemá opici, ale to jí nebrání, aby svýho plyšovýho zajíce nazývala OPIČem. A než jsem to zveřejnila z opiče se stala slabikovaná OPI-CE.
Tolik památeční okénko.
Konec matkozáznamů.
Jak dělá krocan?! :D jinak na podobný článek se chystám taky, koblih je proti Bibině velmi úspornej.
OdpovědětVymazat