Drbna

Drbna je v nemocnici. Je to od nás ošklivý, moc ošklivý a jsme hyeny, ale s radostí jsme se s Gymplačkou nakvartýrovali k Dědovi. Gymplačku tu dokonce po několika letech i spí. Dobře se tu dýchá, nikoho neotravujeme. Nikdo nemá blbý poznámky o délce pobytu, když jsem dotáhla velkej kufr (protože se dvěma dětma prostě jezdim s obr kufrem nezávisle na tom, jestli jedu na dva dny nebo dva týdny).

Jsem moc ráda, že tu Děda nezůstal sám, když se s babičkou rozvedli, ale je něco jinýho jezdit k vlastní babičce, která vás vždycky ráda vidí a jezdit k "cizí" pani, která si v baráku, kde jste vyrostli a kterej milujete zařídila vlastní domácnost a neni jí úplně po chuti, když přijedete.

Vždycky si říkám, že mi může vlézt na záda, protože já přece jedu za Dědou a to, že ona se sem k nám samovolně nacpala (doslova nacpala) není můj problém, tak nechť se s tím pere nějak ona. Blbý je, že Drbna je hodně falešnej člověk a ze všech dělá blbečky. Je doslova kam vítr tam plášť. Jednomu do očí tvrdí, že A a když přijde někdo jinej tvrdí mu, že B.

Neni to tak dávno, co mi zavřela děcko do zhasnutýho (což jsem nevěděla) špajzu. Kojila jsem na druhej straně baráku a idiotsky jsem si myslela, že ho zavřela a okamžitě ho zas pustí. Než jsem přeběhla barák vyslechla jsem si pláč dítěte a to jak ona se pochechtává a říká dítku, že dveře se zasekly ona musí zavolat opraváře. Dítě z toho bylo špatný celej den a já jsem nasraná ještě dneska.

Takže teď si to tu v klidu užíváme, je nám tu dobře a hlavně - jsme tu vítaný.