Včera jsem si večer lehla k Čudleti do postele jako každý večer, že budem vyprávět pohádku. On začal povídat o traktoru a žvanil a žvanil a i to docela dávalo hlavu a patu. Jel do kancelare pro papíry, který tam zapomněl, pak do kravína dát pani korunky a dovézt kravičkám seno, zapojil vozejk, pak spadnul do díry, drncalo to, museli ho vytahovat...
Tak mě napadlo, že si to nahraju na diktafon. Jakmile jsem ho zapnula a řekla: "povídej mi ještě něco" podívalo se na mě dítko a suše konstatovalo: "nebude poháta, zobia si!" a pak "ale jo, honě si zobia" a bylo po pohádce, snad budu dneska úspěšnější.
:-)))) to je sranda :) tak priste nezlob! .-)
OdpovědětVymazatted je to krásnej věk, bavíme se velice :-)
Vymazat