a smradem z cibule
U mě tradičně nastartovala baboletní viroza. Každý rok to přijde s polovinou září. Tentokrát se se mnou veze i Čudle. Večer už byl špatnej a v noci nahříval peřinu na 39. K ránu jsem mu to srazila a teď je čilej a řádí jak černá ruka. Zato mě neni moc do zpěvu. Spíš vůbec. Jsem vděčná, když nemusim mluvit a když už musim, tak šeptám. Šeptem se ovšem špatně usměrňuje dítě.
V termosce máme takovej zázvorovej čaj, že jenom jeho vůně mi vhání slzy do očí. V kuchyni slzení zajišťuje mísa nakrájený cibule s cukrem, který čekaji na scezení do sklenice. To by v tom byl čert, abysme nevyhráli.
k nám se virák zastavil někdy před týdnem, takže aktuálně dosoplíno. První letošního podzimu, úplně mi to připomnělo dlouhé a ponuré měsíce vyplněné zelenou nudlí, než zas přijde jaro...
OdpovědětVymazatu nás takový prima měsíce nikdy nebyly a jsem docela ráda, v zimě proběhla jedna laryngitida,což obnašelo asi 4 dny, jinak dobrý, snad se to letos nezlomí
Vymazat