Když jsme se jedno ráno s Čudletem probudili, přišel za námi Podnikatel do ložnice, pololehl si na postel a zasněně civěl na zeď
- To je život. Dobře jsem se vyspal. Pak jsem se projel autem, dal jsem si skvělou snídani a teď si tady lehnu a počkám, až přijdou dvě sedmnáctky a vezmu je na výlet (jeli jsme s Gymplačkou a její kamarádkou do Prahy). Co víc si přát.
jj, jen at si to uziva! Vsak si to zaslouzi!
OdpovědětVymazat