Mě láká velice, pochod Praha - Prčice

Úplně jsem se zapomněla zmínit, že dítko letos pokořilo svoje první Prčice.

Podnikatel byl rozhodnutej, že půjdou i kdyby cokoliv. Já váhala a strachovala se. Přece jen mělo být horko a 30 kiláků je 30 kiláků. Ano, hysterická matka. Nakonec jsem usoudila, že když bude nejhůř, tak zavolaj a já snadno dojedu jak na koni.

Ráno jsem je odvezla na start, neb vyráželi v osm a to se blbě stíhá s děckem, co vstává lehce před osmou. Udělali jsme trochu scenu s kočárem, neb jsem dostala vynadáno, že nemá nafoukaný kola (přestože jsem na to včas a několikrát upozorňovala). A pak už konečně vyrazili. Samozřejmě jsem za celý den nic neudělala. Bylo poměrně horko a tak jsem čekala každou chvíli telefon, že maji dost.

Došli bez problémů až do cíle. Dítko mělo energie na rozdávání a Podnikatel padal na hubu. Po cestě, do vedlejší vsi k autu, si dítko stačilo udělat parádní silniční lišej, neb bylo z pohledu na polomrtvého otce natolik potěšeno, že nevybalancovalo na rovině jízdu na motorce.

Snad si to příští rok zopáknou.