Máme za sebou našvihlý týden. A bylo nám ho třeba.
Od úterka do čtvrtka jsem byla s dětma u Dědy. Bylo to báječný. Hřálo mě u srdce, když jsem sledovala malýho a velkýho, jak spolu pracujou. Doma vstává Čudle prakticky poslední. U Dědy jsem rozloupla v osm oči, postel vedle mě prázdná a dítko na dvoře v trenkách a tričku stlouká s Dědou přístřešek na dřevo. Celý tři dny jsem o něm nevěděla, jen se vždycky přišli najíst. V devět hodin večer se vrátili a dítko padlo do postele jak podťatý.
V pátek jsme vyrazili všichni směr Plzeň a Majáles. Poseděli jsme, poslechli Tleskače, Čudle okusilo všechny kašny a hulákalo do rytmu hudby.
V sobotu jsme se přesunuli zase blíž k domovu a předčasně jsme oslavili čarodky. Čudle bylo jak na speedu, lítal, jezdil na kole, zpíval u kytary, tančil a bavil všechny kolem sebe. V půl jedenácté jsem zanechala Muže svému osudu ( a sudu piva) a jely jsme s dětma domů.
Odpočinuli jsme si všichni a konečně jsme strávili trochu víc času pohromadě. Juch.
Lovecká sezona
Jako lovená zvěř. Přesně tak se cítím. Kličkuju. Utíkám. Schovávám se. Nic nepomáhá.
Nechci utíkat z domova. Ani vlastně už nemám pořádně kam utíkat, kde se schovat. Všude jsem jak pod lampou veřejnýho osvětlení. Vždy řádně viditelná a na mušce.
Chtěla bych nás zavřít do bubliny a užívat si dětí, procházek, ale i toho, že jsme jen obyčejně doma. Nemuset se nikomu zpovídat a neřešit, kdy a co bude za hodinu..
Chtěla bych, aby skončila lovecká sezona.
Nechci utíkat z domova. Ani vlastně už nemám pořádně kam utíkat, kde se schovat. Všude jsem jak pod lampou veřejnýho osvětlení. Vždy řádně viditelná a na mušce.
Chtěla bych nás zavřít do bubliny a užívat si dětí, procházek, ale i toho, že jsme jen obyčejně doma. Nemuset se nikomu zpovídat a neřešit, kdy a co bude za hodinu..
Chtěla bych, aby skončila lovecká sezona.
Pestrá strava
Ať mi někdo ještě chvíli vypráví o pestrý stravě kojících matek a správnej výživě, dostatku vitamínů a kýho čerta eště. Viděli repsektive slyšeli tihle odborníci řvát plně kojený dítě matky, která se stravuje zdravě??
Pchee. Hodně ovoce a zeleniny. Ale jistěže. Když nedej bože pozřu jeden CELEJ kus ovoce, dítě to bere jako přemíru cukru a řičí. Ze zeleniny je akceptovatelná mrkev a mrkev a nebo mrkev. Když zavřu obě oči můžu si dát i dvě průsvitný kolečka okurky. Juch.
Standardně nadýmavý věci nechám úplně stranou. Cibule, česnek, květák, soja, čočka, zelí, čerstvý a celozrný pečivo, vejce a podobný věci.
Největší kámen úrazu ovšem přichází teprve teď. Je to asi deset dní, co jsem zjistila, že největší bugr dělaji mléčný výrobky. Mlátila bych hlavou do zdi. Kde je odpolední tvaroh k svačině?? Jogurt k snídani? A co nejhůř. SEJRY. Když už si k obědu uvařim ty ubohý těstoviny se šunkou a tymiánem, tak si na ně nemůžu dát ani pár hoblinek parmezanu. Ani nic. Sladkou noc nám totiž zajistí i hlt mlíka. Bych do toho kopla.
Ať mi ještě chvíli někdo vypráví, co bych měla a neměla a hlavne o tej PESTROSTI a dostatku VITAMÍNŮ. To mě totiž dokáže nasrat nejvíc. Ono neni divu, že ve třech měsících věku dítěte matkám padaji vlasy. Spíš se divim, že jim neslejzaji i nehty.
Pchee. Hodně ovoce a zeleniny. Ale jistěže. Když nedej bože pozřu jeden CELEJ kus ovoce, dítě to bere jako přemíru cukru a řičí. Ze zeleniny je akceptovatelná mrkev a mrkev a nebo mrkev. Když zavřu obě oči můžu si dát i dvě průsvitný kolečka okurky. Juch.
Standardně nadýmavý věci nechám úplně stranou. Cibule, česnek, květák, soja, čočka, zelí, čerstvý a celozrný pečivo, vejce a podobný věci.
Největší kámen úrazu ovšem přichází teprve teď. Je to asi deset dní, co jsem zjistila, že největší bugr dělaji mléčný výrobky. Mlátila bych hlavou do zdi. Kde je odpolední tvaroh k svačině?? Jogurt k snídani? A co nejhůř. SEJRY. Když už si k obědu uvařim ty ubohý těstoviny se šunkou a tymiánem, tak si na ně nemůžu dát ani pár hoblinek parmezanu. Ani nic. Sladkou noc nám totiž zajistí i hlt mlíka. Bych do toho kopla.
Ať mi ještě chvíli někdo vypráví, co bych měla a neměla a hlavne o tej PESTROSTI a dostatku VITAMÍNŮ. To mě totiž dokáže nasrat nejvíc. Ono neni divu, že ve třech měsících věku dítěte matkám padaji vlasy. Spíš se divim, že jim neslejzaji i nehty.
Že by knihomolka?
KONEC EXHIBICE
Holčičí víkend
V pátek jsme s Pizejsovou a Gymplačkou zamávaly mužský části rodiny a vyrazily jsme vstříc holčičímu víkendu na Vysočině.
Užily jsme si to báječně. Slečna mimin se hned první noc rozhodla, že se řádně vyspíme a chrupala od půlnoci téměř do sedmi a po snídani pokračovala. Juch. Na sobotu jsme naplánovaly procházku po místních krásách. Čítala pěkných 19 km z toho půlka stoupání a jako bonus bahno po kotníky, velký šutry na úzkých lesních cestách a jiný lahůdky, který zřejmě testovaly, kolik toho náš kočár vydrží. A vydržel a Pizejsová zařezávala ani nemukla. Zato my toho měly plný kecky.
V neděli byl v původním plánu Veselý kopec, ale bohužel otvírá až ke konci dubna, takže jsme vzaly za vděk hřebčínem ve Slatiňanech. Gymplačka tam značně ožila, koně jí evidentně hodně chybí.
A pak už hurá domů. Bylo to skvělý a navíc jsme měli štěstí na samý báječný lidi. Pan domácí v penzionu byl super, jeho žena výborně vařila, v obchodech byli milí, dokonce i pán co vybíral parkovný se usmíval.
Snad si to brzo zopakujem.
Užily jsme si to báječně. Slečna mimin se hned první noc rozhodla, že se řádně vyspíme a chrupala od půlnoci téměř do sedmi a po snídani pokračovala. Juch. Na sobotu jsme naplánovaly procházku po místních krásách. Čítala pěkných 19 km z toho půlka stoupání a jako bonus bahno po kotníky, velký šutry na úzkých lesních cestách a jiný lahůdky, který zřejmě testovaly, kolik toho náš kočár vydrží. A vydržel a Pizejsová zařezávala ani nemukla. Zato my toho měly plný kecky.
V neděli byl v původním plánu Veselý kopec, ale bohužel otvírá až ke konci dubna, takže jsme vzaly za vděk hřebčínem ve Slatiňanech. Gymplačka tam značně ožila, koně jí evidentně hodně chybí.
A pak už hurá domů. Bylo to skvělý a navíc jsme měli štěstí na samý báječný lidi. Pan domácí v penzionu byl super, jeho žena výborně vařila, v obchodech byli milí, dokonce i pán co vybíral parkovný se usmíval.
Snad si to brzo zopakujem.
Vyhlídnu si hezký pevný trám..
Pro ilustraci naší rodiné pohody během posledního týdne perfektně postačuje obrázek z velikonočního pondělí.
V jedenáct večer se v rámci zachování svojí svobody na následujících 10 let zvednu a urychleně mizím z obýváku, kde hystericky řičí mimino a na gauči sedí batole a stále dokola opakuje - ale maminto, místo toho, aby už dvě hodiny spalo. Třísknu za sebou dveřma v koupelně. Za chvíli přišel muž.
- Ty oprátky, uvaž prosím dvě.
V jedenáct večer se v rámci zachování svojí svobody na následujících 10 let zvednu a urychleně mizím z obýváku, kde hystericky řičí mimino a na gauči sedí batole a stále dokola opakuje - ale maminto, místo toho, aby už dvě hodiny spalo. Třísknu za sebou dveřma v koupelně. Za chvíli přišel muž.
- Ty oprátky, uvaž prosím dvě.
Předsevzetí do dalšího týdne
Budu chodit spát konečně dřív než po půlnoci. Ideálně nejdýl v jedenáct.
Udělám aspoň třetinu papírů.
Udělám aspoň třetinu papírů.
Po skoro roce
Když jsem si včera natahovala zimní běhací kalhoty, zaplavila mě vlna štěstí. Stejná jako když z bedny na půdě vytahajute poklady z dětství, o kterých jste si mysleli, že už jsou dávno ztracený. Jako když otevřete prastarou knížku, ze který vám četla babička, když se vám nechtělo spát. Na rtech se mi automaticky usadil úsměv.
Pizejsová v kočáře dudlala a já nasadila sluchátka. První tóny běhacího mixu mi roztáhly koutky ještě o něco víc. Běžela jsem a usmívala se jak debil a lidi vejrali. Chyběla mi ta divná vůně řeky, známý záchytný body, kde mám odměřený kilometry, oblíbený poklop od kanálu, kde se otáčim, když chci krátkou trasu. Nejvíc mi ovšem chyběly ty chvíle, kdy po mně nikdo nic nechce a já mám prostor utřepat si myšlenky.
Běhání zdar.
Pizejsová v kočáře dudlala a já nasadila sluchátka. První tóny běhacího mixu mi roztáhly koutky ještě o něco víc. Běžela jsem a usmívala se jak debil a lidi vejrali. Chyběla mi ta divná vůně řeky, známý záchytný body, kde mám odměřený kilometry, oblíbený poklop od kanálu, kde se otáčim, když chci krátkou trasu. Nejvíc mi ovšem chyběly ty chvíle, kdy po mně nikdo nic nechce a já mám prostor utřepat si myšlenky.
Běhání zdar.
Je to v pr.. čudu
Čudle se naučilo obrat "je to v prdeli". Vcelku rychle si přivyklo, že to se neříká a říká se "je to v čudu". V týdnu mi ovšem vyprávěl pohádku o komínu, kterej zboural bagr a ten komín spadl na auto a bylo to ... a jen ze rtů odezírám ja neslyšně říká "v prdeli".
"Čudli, co jsi říkal?"
"Že to bylo v čudu, maminto".
"Čudli, co jsi říkal?"
"Že to bylo v čudu, maminto".
Pizejsová 6 týdnů
Je potřeba nezanedbat Pizejsovou.
Roste tak, až se bojim co z ní bude a trochu se i bojim, že budu se svýma bezmála 170cm nejmenší člen rodiny, neb Čudle momentálně vypadá na 4 roky a naše malá milá tak na 6 měsíců.
Je vcelku hodným miminem. Když má dobrou noc spí pět hodin v kuse, když blbou spí "jen" tři, standard jsou čtyři, což by byla slast, kdyby uprostřed toho času nevstávalo Čudle na záchod, ale co už.
Dudlík je kámoš náš. Od porodnice, kdy jsem jí ho vrazila, neb mlíko nebylo a ona vzhledem ke svojí velikosti toužila stále po jídle a stav mých prsou začal být lehce na nic, ho nevyndala z pusy. Nenesu to moc dobře. Hlavně proto, že já na tajňačku dudlala v posteli ještě v devíti desíti letech a nerada bych, aby se historie opakovala. Pozitivní je aspoň to, že usne, vyflusne ho a víc ho nepotřebuje.
Je nasraná. Stále a pořád. Tváří se jako bůh pomsty. Koneckonců s nasranym výrazem se narodila, když mi ji dali koukala na mě stylem - okamžitě mě tam vraťtě, ale OKAMŽITĚ!! a zůstalo jí to. Čudle mělo aspoň takový ty novorozenecký usměvavý tiky, ona ani tím nedisponuje. I když už se začíná semotamo usmívat, ale jen na tatínka a směje se hlavně očima.
Zprvu to vypadalo, že voda a koupání jí moc vonět nebude. Ovšem od té doby, co jí napouštím velkou vanu, vzala mě i vodu na milost a skoro bych i tvrdila, že se jí tam líbí.
V posledním týdnu přestala být tupě civícím miminem slepě otvírajícím kušnu jakmile se přiblíží cokoliv byť jen vzdáleně podobné bradavce a začala sledovat i jiný věci. Nejvíc ji baví Čudle a plyšová srna s obrovskýma očima. A další oblíbenou akcí je pasení koní, vydrží minutu dvě, než ji těžká hlava přemůže.
Co se koexistence s Čudlem týče, tak zatím je to v cajku, neb Pizejsová potřebuje jen nakojit a přebalit, až bude vyžadovat nějakou pozornost, bude asi hůř. Zatím ji chodí hladit, pusinkovat, cpe jí dudlík a hlásí když řve. No hlásí. Je z toho trošku na nerva. Tuhle jsem jen vyskočila za mužem do kanclu z auta, protože oba spali, jenže ona začala řvát jeho vzbudila a když jsem šla k autu řičeli oba tak, že div lidi nelezli z oken. Nicméně najít hranici, abych mimino uchránila před batoletem a zároveň batole nemělo pocit, že ho odstrkuju, je zatraceně těžký.
Roste tak, až se bojim co z ní bude a trochu se i bojim, že budu se svýma bezmála 170cm nejmenší člen rodiny, neb Čudle momentálně vypadá na 4 roky a naše malá milá tak na 6 měsíců.
Je vcelku hodným miminem. Když má dobrou noc spí pět hodin v kuse, když blbou spí "jen" tři, standard jsou čtyři, což by byla slast, kdyby uprostřed toho času nevstávalo Čudle na záchod, ale co už.
Dudlík je kámoš náš. Od porodnice, kdy jsem jí ho vrazila, neb mlíko nebylo a ona vzhledem ke svojí velikosti toužila stále po jídle a stav mých prsou začal být lehce na nic, ho nevyndala z pusy. Nenesu to moc dobře. Hlavně proto, že já na tajňačku dudlala v posteli ještě v devíti desíti letech a nerada bych, aby se historie opakovala. Pozitivní je aspoň to, že usne, vyflusne ho a víc ho nepotřebuje.
Je nasraná. Stále a pořád. Tváří se jako bůh pomsty. Koneckonců s nasranym výrazem se narodila, když mi ji dali koukala na mě stylem - okamžitě mě tam vraťtě, ale OKAMŽITĚ!! a zůstalo jí to. Čudle mělo aspoň takový ty novorozenecký usměvavý tiky, ona ani tím nedisponuje. I když už se začíná semotamo usmívat, ale jen na tatínka a směje se hlavně očima.
Zprvu to vypadalo, že voda a koupání jí moc vonět nebude. Ovšem od té doby, co jí napouštím velkou vanu, vzala mě i vodu na milost a skoro bych i tvrdila, že se jí tam líbí.
V posledním týdnu přestala být tupě civícím miminem slepě otvírajícím kušnu jakmile se přiblíží cokoliv byť jen vzdáleně podobné bradavce a začala sledovat i jiný věci. Nejvíc ji baví Čudle a plyšová srna s obrovskýma očima. A další oblíbenou akcí je pasení koní, vydrží minutu dvě, než ji těžká hlava přemůže.
Co se koexistence s Čudlem týče, tak zatím je to v cajku, neb Pizejsová potřebuje jen nakojit a přebalit, až bude vyžadovat nějakou pozornost, bude asi hůř. Zatím ji chodí hladit, pusinkovat, cpe jí dudlík a hlásí když řve. No hlásí. Je z toho trošku na nerva. Tuhle jsem jen vyskočila za mužem do kanclu z auta, protože oba spali, jenže ona začala řvát jeho vzbudila a když jsem šla k autu řičeli oba tak, že div lidi nelezli z oken. Nicméně najít hranici, abych mimino uchránila před batoletem a zároveň batole nemělo pocit, že ho odstrkuju, je zatraceně těžký.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)