Angína

Minulej tejden marodila Pizejska. Včera se vystřídali.

Čudel leží v obýváku na gauči, střídavě má 40° nebo je bez teploty. Pizejsku to úplně nebaví. Chodí se na něj dívat, zalejzá mu pod polštář nebo pod peřinu, řve BUBUBU BA a čeká, že se bude smát, jenže on spí jak poleno a je mu to pumpa. Nosí mu autíčka, tulí se k němu, krmí ho lžičkou imaginárním jídlem, ale on o to ve většině případů prostě nestojí. Takže Pizejska stojí, ukazuje na něj prstem a řve na mě MEK, MEK! Ne, že by viděla kozu, ale je to jediná slabika z jeho jména, kterou dokáže vyslovit. Zjevně očekává, že to nějak vyřeším, že mu domluvím a dost se zlobí, že s tím nic nedělám.


Už aby mu bylo líp.