M já, m babán, m ham, m toš, m pyč, m nyč.
(Měla jsem banán, snědla ho a hodila slupku do koše. Už je pryč a nemám nic.)
M mami. M bvejve. Kouš. M bum. M p-t.
(Maminka má brýle. Vypadl jí šroubek a ona vidí prd.)
M vua. M aní. M hají. M jejej.
Jela jsem vlakem s aní. Usnula jsem, je to tragédie :-)
Mluví a mluví. Když jí nerozumím a chci "ji mít z krku", tak jí to odkývu, případně použiju nějakou univerzální odpověď, ale ona se nedá a opakuje to pořád dokola, dokud nenabídnu slovo, který má na mysli.
Slovní zásoba Pizejsky je obří, evidentně v době, kdy nemluvila, tak nasávala, protože používá slova, který jsme prokazatelně v poslední době nepoužili a někdy je kříž ji pochopit.
Nejvýš na stupnici zábavnosti stojí rozhodně slovo KAKÁČ. Neznamená nic pikantnějšího než kartáček na zuby :-)
Lazaret
Po sračkoblitce jedeme další kolo.
Kámoška laryngitida se z neděle na pondělí stavila na návšetěvu a tentokrát přivedla i horečku. Samozřejmě jen v nočních hodinách, přes den je dítě plné energie a nechápe proč sedíme doma, když je tak nádherně.
Škub si chytla nějakej průjem a teplotu.
Pizejska stále trpí na špatné sny.
Takže v devět děti usnou. O půlnoci se se Škub dožaduje mlíka, vezmu ji do postele a kojím. Během pěti minut se rozchrchlá Čudle. Trnu hrůzou, kdy ho budu muset smejčit k oknu a nutit ho polospícího lokat ledovej vzduch. Jdu mu nabídnout aspoň vodu, Škub silně protestuje, Čudle nechce pít a kňučí, kapu mu na lžičku kapky. Když se vrátím ke kojení a cirkus utichne, spustí Pizejska. Mlátí kolem sebe a vyloženě křičí ze spaní. Vstávám, Škub protestuje. Beru Pizejsku do postele. Napůl vzbuzené Čudle začíná znovu kašlat. Nabízím znovu vodu. Přebaluju Škub (zatracenej průjem). Obejdu oba marody s teploměrem a myslím na chvíli klidu, ale to už začne Pizejska šermovat rukama a křičet. Budí Škub i Čudle, který začne pro jistotu opět chrmcat.
A tak to jde hezky až do nějaké třetí čtvrté ranní, kdy všichni tvrdě usínají, aby v půl osmé zcela čerstvý vstávali.
Kámoška laryngitida se z neděle na pondělí stavila na návšetěvu a tentokrát přivedla i horečku. Samozřejmě jen v nočních hodinách, přes den je dítě plné energie a nechápe proč sedíme doma, když je tak nádherně.
Škub si chytla nějakej průjem a teplotu.
Pizejska stále trpí na špatné sny.
Takže v devět děti usnou. O půlnoci se se Škub dožaduje mlíka, vezmu ji do postele a kojím. Během pěti minut se rozchrchlá Čudle. Trnu hrůzou, kdy ho budu muset smejčit k oknu a nutit ho polospícího lokat ledovej vzduch. Jdu mu nabídnout aspoň vodu, Škub silně protestuje, Čudle nechce pít a kňučí, kapu mu na lžičku kapky. Když se vrátím ke kojení a cirkus utichne, spustí Pizejska. Mlátí kolem sebe a vyloženě křičí ze spaní. Vstávám, Škub protestuje. Beru Pizejsku do postele. Napůl vzbuzené Čudle začíná znovu kašlat. Nabízím znovu vodu. Přebaluju Škub (zatracenej průjem). Obejdu oba marody s teploměrem a myslím na chvíli klidu, ale to už začne Pizejska šermovat rukama a křičet. Budí Škub i Čudle, který začne pro jistotu opět chrmcat.
A tak to jde hezky až do nějaké třetí čtvrté ranní, kdy všichni tvrdě usínají, aby v půl osmé zcela čerstvý vstávali.
Letem světem
Žijeme. Velmi intenzivně, dokonce tolik, že na virtuální život nezbývá čas.
Výlet do Písku na výstavu Strojčasu. Rozhodně stojí za návštěvu a vyhraďte si dostatek času. Děti nechtěly domů.
Výšlap na Blaník. Se Škub v šátku jsem toho měla plné kecky. Pizejska opět projevila svou princeznovskou povahu, aneb v listí ni krok. Navíc opět dokázala, že není cestovní a třikrát pozvracela Žofii.
Sračkoblitka ze školky. Pizejska celou noc prudce zvracející, následně nechuť k jídlu, užuž to vypadalo na kapačku, naštěstí se žravé dítě projevilo a začala jíst.
Spodní patro se proměňuje bleskovou rychlostí. Pračka bydlí v prádelně. Vyštukovaná chodba, zazděný jedno pouzdro na dveře, sekání elektriky. Vybíráme dlažbu (vinyl?) a v hlavě sumíruju skříň do prádelny.
Čudle miluje keramiku ve školce. Jinak by školku mít nemusel, ale bere to jako nutné zlo. Však ono se to zlomí.
Natáhli jsem topení i do horního patra a vyměnili jsme akumulačky za radiátor. Třikrát hurá. Nicméně přišla jsem o nejoblíbenější místo v domácnosti, před akumulačkama jsem sedala nejradši.
Hodně čteme (u nás zázrak) frčí Martínkova čítanka, kouzlíme s Knížkou a včera do knihovny přibyl Skřítek Nils a ten taky zaujal. Těší mě to moc. Pizejsku to zatím nebere.
Scházíme se všichni v posteli každou noc. Pizejska má špatný sny (Čudle měl taky v tomhle věku) a Čudle se Škub "chodí" až k ránu. Je to kouzelný jak se k sobě ve spaní tuleji.
Čudle žije narozeninami kohokoliv kolem sebe a neustále vyrábí a balí "dárky". Klidně dva měsíce dopředu. Teď momentálně pro Gymplačku.
A zase běžím. příště musím napsat o Škub, abych na ni nezapomínala.
Výlet do Písku na výstavu Strojčasu. Rozhodně stojí za návštěvu a vyhraďte si dostatek času. Děti nechtěly domů.
Výšlap na Blaník. Se Škub v šátku jsem toho měla plné kecky. Pizejska opět projevila svou princeznovskou povahu, aneb v listí ni krok. Navíc opět dokázala, že není cestovní a třikrát pozvracela Žofii.
Sračkoblitka ze školky. Pizejska celou noc prudce zvracející, následně nechuť k jídlu, užuž to vypadalo na kapačku, naštěstí se žravé dítě projevilo a začala jíst.
Spodní patro se proměňuje bleskovou rychlostí. Pračka bydlí v prádelně. Vyštukovaná chodba, zazděný jedno pouzdro na dveře, sekání elektriky. Vybíráme dlažbu (vinyl?) a v hlavě sumíruju skříň do prádelny.
Čudle miluje keramiku ve školce. Jinak by školku mít nemusel, ale bere to jako nutné zlo. Však ono se to zlomí.
Natáhli jsem topení i do horního patra a vyměnili jsme akumulačky za radiátor. Třikrát hurá. Nicméně přišla jsem o nejoblíbenější místo v domácnosti, před akumulačkama jsem sedala nejradši.
Hodně čteme (u nás zázrak) frčí Martínkova čítanka, kouzlíme s Knížkou a včera do knihovny přibyl Skřítek Nils a ten taky zaujal. Těší mě to moc. Pizejsku to zatím nebere.
Scházíme se všichni v posteli každou noc. Pizejska má špatný sny (Čudle měl taky v tomhle věku) a Čudle se Škub "chodí" až k ránu. Je to kouzelný jak se k sobě ve spaní tuleji.
Čudle žije narozeninami kohokoliv kolem sebe a neustále vyrábí a balí "dárky". Klidně dva měsíce dopředu. Teď momentálně pro Gymplačku.
A zase běžím. příště musím napsat o Škub, abych na ni nezapomínala.
Špinavý prádlo
Jak se žije pětičlenný rodině bez pračky?? Nijak špatně.
Před týdnem nám zalili podlahy v celém přízemí mimo jednoho pokoje, kde ovšem není přípojka na pračku. Naivně jsem nedomyslela, že vlastně pračku nezapnu minimálně tři týdny. Takže chodím na návštěvy s taškou špinavého prádla, abych si odvezla mokré a nakrmila aspoň sušku. Případně od nás návštěvy odcházejí s taškou oblečení.
Asi nejčastěji nám pere kamarád (zasloužil by nějakou přezdívku), který nejenže s mužem pracuje, ale chodí s Gymplačkou a tudíž nám u něj Gymplačka pere. Byl tu v týdnu poklepat rukou Pizejsce a povídá mi.
- Ty hele, já jsem dával do pračky to tmavý a normálně jsem se bál.
- ??
- Nikdy by mě nenapadlo, že prádlo může bejt tak špinavý a přemýšlel jsem, jestli to tý pračce něco neudělá.
Jistě, Čudle tam měl mikinu, ve který dělal s dědou v dílně a byla jak jetel.
Nemít pračku je velmi společenský. Často k nám choději naši. Často vidím ségru a sem tam otravuju i mužovu maminku, která má radost, že pro nás může něco udělat (čím neříkám, že nedělá až dost). Nic to ale nemění na tom, že se těším až vymalujeme prádelnu, necháme do ní udělat skříň a hezky tam holky nastěhujem.
Před týdnem nám zalili podlahy v celém přízemí mimo jednoho pokoje, kde ovšem není přípojka na pračku. Naivně jsem nedomyslela, že vlastně pračku nezapnu minimálně tři týdny. Takže chodím na návštěvy s taškou špinavého prádla, abych si odvezla mokré a nakrmila aspoň sušku. Případně od nás návštěvy odcházejí s taškou oblečení.
Asi nejčastěji nám pere kamarád (zasloužil by nějakou přezdívku), který nejenže s mužem pracuje, ale chodí s Gymplačkou a tudíž nám u něj Gymplačka pere. Byl tu v týdnu poklepat rukou Pizejsce a povídá mi.
- Ty hele, já jsem dával do pračky to tmavý a normálně jsem se bál.
- ??
- Nikdy by mě nenapadlo, že prádlo může bejt tak špinavý a přemýšlel jsem, jestli to tý pračce něco neudělá.
Jistě, Čudle tam měl mikinu, ve který dělal s dědou v dílně a byla jak jetel.
Nemít pračku je velmi společenský. Často k nám choději naši. Často vidím ségru a sem tam otravuju i mužovu maminku, která má radost, že pro nás může něco udělat (čím neříkám, že nedělá až dost). Nic to ale nemění na tom, že se těším až vymalujeme prádelnu, necháme do ní udělat skříň a hezky tam holky nastěhujem.
Matka roku
aneb prohlídka Škub.
Ježiši, je jí zima, má ledový ruce a nohy. Omakám dítě, zdá se mi teplé. Myslím na to jak se ledovatý budí v noci, když se odkope.
Ježiš co to má pod rukou. No jo, je tam opruzená, všimla jsem si toho než jsme sem šli. Vidíte jaký tam má kousky?? Musíte jí to umejt. To je pudr, zasypala jsem jí to. To jí musíte namazat nevímčím. Pudr je na nic. Já s ním mám výbornou zkušenost, večer zasypu ráno tam nic nemá. Má to pěkně ošklivý (a otírá pudr). To ten pudr moc nezabírá. Zabírá, všimla jsem si toho dneska, nekoupu denně, dávám jí ho i pod krk a je perfektní. (Setře poslední zbytek pudru) jak dlouho ho tam měla? Asi dvacet minut. Včera jste nekoupala, tak až budete dneska koupat (hahá, dneska? holka já koupu jednou týdně, ale tím jsem se pravda nepochlubila), vykoupejte v heřmánku. Jistě. A musíte jí to pořádně osušit, takhle. (vyvrací dítěti ruku, dítě řve) Foukám ji to fénem. To je málo. (kývu poslušně hlavou) vysušit a pak teprve zasypat, nemůžete pudrovat mokrý. Já vím. Stejně by bylo lepší namazat nevímčím. Mě se nejvíc osvědčil ten levandulovej pudr, pizejska na to hodně trpěla. (začínám oblíkat mimino, řve jako prorvaný) Vidíte?? to má z toho, víte jak moc ji to určitě bolí?? proto tak strašně pláče! (ale jistě a jakmile dítě položím zpátky do přenosky, tak je ticho).
Kojíte? Kojim. Jak často? Jak chce mimino. V noci prakticky vůbec. Přes den někdy po hodině, někdy po čtyřech. Už byste měla mít nějaký režim. Já na režim moc nejsem a s oběma dětma se mi to osvědčilo. Oni si časem nějakej udělaji samy. A v noci byste měla kojit. měla byste ji budit na kojení. (toho bohdá nebude) poslušně kývu hlavou.
Ani jsem nestihla postřehnout kolik milá váží.
Pak přišlo na řadu Čudle. Rádi by ho bodli. Potřebovala jsem z doktorem probrat druhou dávku spalniček a spol. Když jsem téma otevřela doktor měl spoustu práce, až nakonec zbaběle zdrhnul. Mezitím jsem si od sestry vyslechla, že až bude větší můžu si další dávku dokoupit (ale jistě, já ráda sponzoruju doktory), protože hokejisti si ji taky dokupovali (jaký kurva hokejisti??). A pak už to jelo.
Jak nelogický? Když účinnost vakcíny vyprchá v době, kdy ji bude potřebovat, tak proč ji nedat dýl. Jak až ji bude potřebovat? potřebuje ji pořád. Vždyť malý děti prodělávaji příušnice většinou hladce. Viděla jste někdy příušnice? Viděla. S komplikacema? Právě, že ne, znám dost lidí, kde je děti prodělaly a nikdo komplikace neměl a kdyby je prodělal měl by trvalou imunitu. Víte jaký to má komplikace?! Vím. No tak, způsobujou neplodnost (ano, asi v tolika procentech, kolik lidí umírá na chřipku) a ty komplikace jsou příšerný.
A pak už se vrátil doktor s dalším pacientem, takže jsme byli odejiti. Já slíbila, že se na MMR dostavíme (spíš ne) a nazdar.
Veškeré rozhovory probíhaly se "sestrou" (neb nestudovaná). On je skvělej doktor, pečlivej, šikovnej, rozumnej. Má ovšem vadu na kráse. Sestru. Svou zákonitou manželku. Docela dlouho mi trvalo, než mi to došlo, že nespokojenost s ním pramení z ní. Budu si muset domluvit soukromej dýchánek.
Ježiši, je jí zima, má ledový ruce a nohy. Omakám dítě, zdá se mi teplé. Myslím na to jak se ledovatý budí v noci, když se odkope.
Ježiš co to má pod rukou. No jo, je tam opruzená, všimla jsem si toho než jsme sem šli. Vidíte jaký tam má kousky?? Musíte jí to umejt. To je pudr, zasypala jsem jí to. To jí musíte namazat nevímčím. Pudr je na nic. Já s ním mám výbornou zkušenost, večer zasypu ráno tam nic nemá. Má to pěkně ošklivý (a otírá pudr). To ten pudr moc nezabírá. Zabírá, všimla jsem si toho dneska, nekoupu denně, dávám jí ho i pod krk a je perfektní. (Setře poslední zbytek pudru) jak dlouho ho tam měla? Asi dvacet minut. Včera jste nekoupala, tak až budete dneska koupat (hahá, dneska? holka já koupu jednou týdně, ale tím jsem se pravda nepochlubila), vykoupejte v heřmánku. Jistě. A musíte jí to pořádně osušit, takhle. (vyvrací dítěti ruku, dítě řve) Foukám ji to fénem. To je málo. (kývu poslušně hlavou) vysušit a pak teprve zasypat, nemůžete pudrovat mokrý. Já vím. Stejně by bylo lepší namazat nevímčím. Mě se nejvíc osvědčil ten levandulovej pudr, pizejska na to hodně trpěla. (začínám oblíkat mimino, řve jako prorvaný) Vidíte?? to má z toho, víte jak moc ji to určitě bolí?? proto tak strašně pláče! (ale jistě a jakmile dítě položím zpátky do přenosky, tak je ticho).
Kojíte? Kojim. Jak často? Jak chce mimino. V noci prakticky vůbec. Přes den někdy po hodině, někdy po čtyřech. Už byste měla mít nějaký režim. Já na režim moc nejsem a s oběma dětma se mi to osvědčilo. Oni si časem nějakej udělaji samy. A v noci byste měla kojit. měla byste ji budit na kojení. (toho bohdá nebude) poslušně kývu hlavou.
Ani jsem nestihla postřehnout kolik milá váží.
Pak přišlo na řadu Čudle. Rádi by ho bodli. Potřebovala jsem z doktorem probrat druhou dávku spalniček a spol. Když jsem téma otevřela doktor měl spoustu práce, až nakonec zbaběle zdrhnul. Mezitím jsem si od sestry vyslechla, že až bude větší můžu si další dávku dokoupit (ale jistě, já ráda sponzoruju doktory), protože hokejisti si ji taky dokupovali (jaký kurva hokejisti??). A pak už to jelo.
Jak nelogický? Když účinnost vakcíny vyprchá v době, kdy ji bude potřebovat, tak proč ji nedat dýl. Jak až ji bude potřebovat? potřebuje ji pořád. Vždyť malý děti prodělávaji příušnice většinou hladce. Viděla jste někdy příušnice? Viděla. S komplikacema? Právě, že ne, znám dost lidí, kde je děti prodělaly a nikdo komplikace neměl a kdyby je prodělal měl by trvalou imunitu. Víte jaký to má komplikace?! Vím. No tak, způsobujou neplodnost (ano, asi v tolika procentech, kolik lidí umírá na chřipku) a ty komplikace jsou příšerný.
A pak už se vrátil doktor s dalším pacientem, takže jsme byli odejiti. Já slíbila, že se na MMR dostavíme (spíš ne) a nazdar.
Veškeré rozhovory probíhaly se "sestrou" (neb nestudovaná). On je skvělej doktor, pečlivej, šikovnej, rozumnej. Má ovšem vadu na kráse. Sestru. Svou zákonitou manželku. Docela dlouho mi trvalo, než mi to došlo, že nespokojenost s ním pramení z ní. Budu si muset domluvit soukromej dýchánek.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)