Čudle se naučilo obrat "je to v prdeli". Vcelku rychle si přivyklo, že to se neříká a říká se "je to v čudu". V týdnu mi ovšem vyprávěl pohádku o komínu, kterej zboural bagr a ten komín spadl na auto a bylo to ... a jen ze rtů odezírám ja neslyšně říká "v prdeli".
"Čudli, co jsi říkal?"
"Že to bylo v čudu, maminto".
Pizejsová 6 týdnů
Je potřeba nezanedbat Pizejsovou.
Roste tak, až se bojim co z ní bude a trochu se i bojim, že budu se svýma bezmála 170cm nejmenší člen rodiny, neb Čudle momentálně vypadá na 4 roky a naše malá milá tak na 6 měsíců.
Je vcelku hodným miminem. Když má dobrou noc spí pět hodin v kuse, když blbou spí "jen" tři, standard jsou čtyři, což by byla slast, kdyby uprostřed toho času nevstávalo Čudle na záchod, ale co už.
Dudlík je kámoš náš. Od porodnice, kdy jsem jí ho vrazila, neb mlíko nebylo a ona vzhledem ke svojí velikosti toužila stále po jídle a stav mých prsou začal být lehce na nic, ho nevyndala z pusy. Nenesu to moc dobře. Hlavně proto, že já na tajňačku dudlala v posteli ještě v devíti desíti letech a nerada bych, aby se historie opakovala. Pozitivní je aspoň to, že usne, vyflusne ho a víc ho nepotřebuje.
Je nasraná. Stále a pořád. Tváří se jako bůh pomsty. Koneckonců s nasranym výrazem se narodila, když mi ji dali koukala na mě stylem - okamžitě mě tam vraťtě, ale OKAMŽITĚ!! a zůstalo jí to. Čudle mělo aspoň takový ty novorozenecký usměvavý tiky, ona ani tím nedisponuje. I když už se začíná semotamo usmívat, ale jen na tatínka a směje se hlavně očima.
Zprvu to vypadalo, že voda a koupání jí moc vonět nebude. Ovšem od té doby, co jí napouštím velkou vanu, vzala mě i vodu na milost a skoro bych i tvrdila, že se jí tam líbí.
V posledním týdnu přestala být tupě civícím miminem slepě otvírajícím kušnu jakmile se přiblíží cokoliv byť jen vzdáleně podobné bradavce a začala sledovat i jiný věci. Nejvíc ji baví Čudle a plyšová srna s obrovskýma očima. A další oblíbenou akcí je pasení koní, vydrží minutu dvě, než ji těžká hlava přemůže.
Co se koexistence s Čudlem týče, tak zatím je to v cajku, neb Pizejsová potřebuje jen nakojit a přebalit, až bude vyžadovat nějakou pozornost, bude asi hůř. Zatím ji chodí hladit, pusinkovat, cpe jí dudlík a hlásí když řve. No hlásí. Je z toho trošku na nerva. Tuhle jsem jen vyskočila za mužem do kanclu z auta, protože oba spali, jenže ona začala řvát jeho vzbudila a když jsem šla k autu řičeli oba tak, že div lidi nelezli z oken. Nicméně najít hranici, abych mimino uchránila před batoletem a zároveň batole nemělo pocit, že ho odstrkuju, je zatraceně těžký.
Roste tak, až se bojim co z ní bude a trochu se i bojim, že budu se svýma bezmála 170cm nejmenší člen rodiny, neb Čudle momentálně vypadá na 4 roky a naše malá milá tak na 6 měsíců.
Je vcelku hodným miminem. Když má dobrou noc spí pět hodin v kuse, když blbou spí "jen" tři, standard jsou čtyři, což by byla slast, kdyby uprostřed toho času nevstávalo Čudle na záchod, ale co už.
Dudlík je kámoš náš. Od porodnice, kdy jsem jí ho vrazila, neb mlíko nebylo a ona vzhledem ke svojí velikosti toužila stále po jídle a stav mých prsou začal být lehce na nic, ho nevyndala z pusy. Nenesu to moc dobře. Hlavně proto, že já na tajňačku dudlala v posteli ještě v devíti desíti letech a nerada bych, aby se historie opakovala. Pozitivní je aspoň to, že usne, vyflusne ho a víc ho nepotřebuje.
Je nasraná. Stále a pořád. Tváří se jako bůh pomsty. Koneckonců s nasranym výrazem se narodila, když mi ji dali koukala na mě stylem - okamžitě mě tam vraťtě, ale OKAMŽITĚ!! a zůstalo jí to. Čudle mělo aspoň takový ty novorozenecký usměvavý tiky, ona ani tím nedisponuje. I když už se začíná semotamo usmívat, ale jen na tatínka a směje se hlavně očima.
Zprvu to vypadalo, že voda a koupání jí moc vonět nebude. Ovšem od té doby, co jí napouštím velkou vanu, vzala mě i vodu na milost a skoro bych i tvrdila, že se jí tam líbí.
V posledním týdnu přestala být tupě civícím miminem slepě otvírajícím kušnu jakmile se přiblíží cokoliv byť jen vzdáleně podobné bradavce a začala sledovat i jiný věci. Nejvíc ji baví Čudle a plyšová srna s obrovskýma očima. A další oblíbenou akcí je pasení koní, vydrží minutu dvě, než ji těžká hlava přemůže.
Co se koexistence s Čudlem týče, tak zatím je to v cajku, neb Pizejsová potřebuje jen nakojit a přebalit, až bude vyžadovat nějakou pozornost, bude asi hůř. Zatím ji chodí hladit, pusinkovat, cpe jí dudlík a hlásí když řve. No hlásí. Je z toho trošku na nerva. Tuhle jsem jen vyskočila za mužem do kanclu z auta, protože oba spali, jenže ona začala řvát jeho vzbudila a když jsem šla k autu řičeli oba tak, že div lidi nelezli z oken. Nicméně najít hranici, abych mimino uchránila před batoletem a zároveň batole nemělo pocit, že ho odstrkuju, je zatraceně těžký.
Silnice třeste se
Gymplačka je řidič. Juch.
Testy na plnej a od řízení všechny ostatní vyhodili, jen ona prošla. Mám fakt radost. Byla z toho hodně na nerva, protože instruktor na ni dost řval a paradoxně čím víc jízd měla za sebou tím hůř jezdila. V druhý třetině kurzu nebyla schopná se ani rozjet, jakej z toho měla bojar, ale nakonec to klaplo. Juchuu.
Testy na plnej a od řízení všechny ostatní vyhodili, jen ona prošla. Mám fakt radost. Byla z toho hodně na nerva, protože instruktor na ni dost řval a paradoxně čím víc jízd měla za sebou tím hůř jezdila. V druhý třetině kurzu nebyla schopná se ani rozjet, jakej z toho měla bojar, ale nakonec to klaplo. Juchuu.
Knížka pro Lucinku
Mám modrou. Milovala jsem ji a Čudle ji miluje už teď. Pak jsem se dozvěděla, že existuje ještě jeden díl. Dva roky jsem tápala a hledala a knížka prostě k nesehnání. Když už ji někdo pustil z rodinné knihovny, jen se po ní zaprášilo.
Až teď. Někoho moudře napadlo, že když je knížka tolik žádaná a milovaná, že by bylo příhodno udělat nové vydání. Už ji mám objednanou a těšíme se.
Ale i tak, kdyby se náhodou někomu povalovala ta stará růžová a nijak extra by jí nepotřeboval, ráda ji ubytuju. Knihovnu mám velkou, nebyla by utiskovaná, prach v knihovně utírám jednou za měsíc, pravidelně větrám... Bylo by jí u nás moc dobře.
Btw jakou máte milovanou dětskou knížku vy?
Až teď. Někoho moudře napadlo, že když je knížka tolik žádaná a milovaná, že by bylo příhodno udělat nové vydání. Už ji mám objednanou a těšíme se.
Ale i tak, kdyby se náhodou někomu povalovala ta stará růžová a nijak extra by jí nepotřeboval, ráda ji ubytuju. Knihovnu mám velkou, nebyla by utiskovaná, prach v knihovně utírám jednou za měsíc, pravidelně větrám... Bylo by jí u nás moc dobře.
Btw jakou máte milovanou dětskou knížku vy?
Výkřik
Proč, když paní dojde na prodejnu, tam zjistí, že pracovní doba je od deseti, tak kurva PROČ nám jde zvonit chvíli před OSMOU hodinou domů?? Je to debilita nebo nevychovanost nebo sakra co??
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)